Obchody v nákupních centrech vyhlížejí zákazníky a zvažují cesty do budoucnosti

Nahrávám video

Obchody v nákupních centrech byly zavřené skoro šedesát dnů. Protože neměly samostatný vchod z ulice a rozlohu do 2500 metrů čtverečních, otevřít mohly až mezi posledními, 11. května. Teď analyzují zájem zákazníků, některé také uvažují o změnách ve své strategii.

„My jsme opravdu museli ze dne na den vládním nařízením zavřít. Nulová cash flow, nulové tržby, ale náklady vám běží dál,“ vzpomíná zakladatel Alpine Pro Václav Hrbek. Firma má desítky poboček právě v obchodních centrech. Prodávají oblečení a boty, jsou partnerem sportovců.

Po dvou měsících otevřeli a slyšeli:  Život se vrací do normálu. To se u nich ale zatím neděje. Do normálních tržeb mají daleko. Nevydělají s jistotou ani na nájem.

Snaží se lákat zákazníky na slevy. I přesto jim třeba do jednoho z jejich obchodů přišlo v květnu o 60 procent méně klientů než před rokem. „To je situace, která vás posílá do velké ekonomické ztráty,“ říká Hrbek a dodává: „Padesátiprocentní tržby jsou pro nás cesta do pekla.“

(Ne)jednoduchá jednání s obchodními centry

Zatím doufají, že přes léto prodeje porostou a na podzim nepřijde druhá vlna. Že by ji dokázali porazit si - ani přes využitou státní podporu – nedokážou představit. Navíc je čeká vyjednávání o nájemném. „Je teď na nás a na obchodních centrech, jestli se dohodneme. Nejdřív jsem si myslel, proč bychom se nedohodli. Jenomže obchodní centra si teď k tomu kladou další podmínky,“ řekl Hrbek. 

Některá jsou podle něj velmi vstřícná, jiná vůbec. Na složité vyjednávání se tak chystají i další obchodníci. I ti, kteří zavřít nemuseli.

„V České republice provozujeme 60 prodejen, naprostá většina z nich je v obchodních centrech,“ říká obchodní ředitel firmy Grand Optical Pavel Krejčí. „Od pondělí 16. března jako když mávnete kouzelným proutkem, okamžitý propad návštěvnosti. Bez ohledu na to, jestli jsme měli prodejny na ulici, nebo v obchodních centrech. Je to víc než osmdesát procent.“

Obchodní centra se podle ředitele sítě optik proměnila v města duchů. V tom, že mohli mít otevřeno, velkou výhodu nevidí. V případě programu na úlevy od nájemného jim to spíš uškodilo. „Co se týče nájemného, je to opravdu zapeklitá situace. Program (COVID nájemné) je určen pro subjekty, které musely být z vládního rozhodnutí plně uzavřeny,“ řekl Krejčí. A to nebyl jejich případ.

K přežití pomohl i e-shop

V podobné situaci se ocitla i síť prodejen farmářských potravin. Otevřeno mít mohli, někde ale zavřeli dobrovolně. „V době koronavirové jsme měli zavřené čtyři provozovny v obchodních centrech. Bylo to z důvodu, že naše tržby poklesly o 80 procent,“ řekl manažer investiční platformy Sklizeno Michal Syrovátko. Místo vyhlížení zákazníků v prázdném nákupním centru proto rozjeli e-shop. A i díky tomu krizi přežili.

Tahle situace bude mít dlouhodobější dopady v chování zákazníků, uvedl k tomu analytik zákaznického chování v poradenské firmě KPMG Tomáš Potměšil. „Vidíme, že lidi, kteří třeba v minulosti nebyli on-line, se tam přesunuli a někdy se jim tam i zalíbilo a plánují tam zůstat.“

Navíc náklady na provoz e-shopu jsou výrazně nižší než za otevřenou kamennou prodejnu. Někteří obchodníci proto zvažují, že nákupní kolosy částečně opustí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 16 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 20 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...