Praha/Londýn/Brusel - Aerolinky budou do systému obchodů z emisemi začleněny do roku 2011, Britové uvažují o limitech znečištění a následném obchodu s přebytky nebo deficity povolenek i mezi fyzickými osobami. Skupina zemí se dnes v Evropském parlamentu nechala slyšet, že by ráda přehodnotila současné nastavení emisních limitů. Mezitím ministerstvo životního prostředí ČR informovalo o připravovaném dokončení prodeje volných povolenek v rámci Kjótského protokolu Japonsku.
Nápad zahrnout aerolinky do systému obchodovatelných povolenek je diskutabilní skoro jako idea rozšiřování biopaliv. Evropský parlament trvá na zapojení leteckých dopravců do systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) již v roce 2011. Jeden z vlivných parlamentních výborů dnes kromě tohoto termínu rovněž odhlasoval, že aerolinky si budou muset v prvním a druhém roce, kdy budou zapojeny do ETS, kupovat celkem čtvrtinu emisních povolenek, přičemž postupně tento podíl poroste.
Stanovisko evropských zákonodárců se liší od stanoviska Evropské komise a států EU. Ty chtějí dopravce, jejichž lety směřují na letiště v Evropské unii, do ETS zahrnout v roce 2012. Podle nich by si navíc aerolinky měly zpočátku kupovat jen deset procent emisních povolenek, namísto parlamentem navrhovaných 25 procent.
Parlament již jednou o celé legislativě hlasoval v takzvaném prvním čtení, tehdy se ovšem rozešla stanoviska zákonodárců i jednotlivých členských států. Pokud by ovšem EP schválil stejné znění ještě jednou a státy by na něj nepřistoupily, musel by konečný kompromis vzniknout v takzvaném smírčím řízení mezi poslanci a jednotlivými zeměmi. Definitivně by se pak rozhodovalo ve třetím čtení. Otazník ovšem nevisí jen nad osudem celého návrhu, ale i nad právní vynutitelností zapojení aerolinek do obchodu s emisními povolenkami. Řada společností totiž upozorňuje na to, že EU nemůže donutit například americké aerolinky, aby se celého systému účastnily.
Podle studie poradenské společnosti Ernst&Young by si tento krok navíc vyžádal obrovské náklady na straně leteckého průmyslu, přičemž zisky aerolinek by od roku 2011 do roku 2022 klesly o zhruba 40 miliard eur, tedy zhruba jeden bilion korun.
Letectví se v současnosti podílí na celkových emisích skleníkových plynů asi jen třemi procenty. Za posledních 15 let se ovšem emise od leteckých dopravců zhruba ztrojnásobily.
Sedmička z EU chce měnit emisní cíle
Sedm členských zemí Evropské unie ze střední a východní Evropě, včetně Slovenska, požaduje změny v navrhovaných limitech na vypouštění emisí skleníkových plynů v jednotlivých zemí. V textu, který vypracovalo Maďarsko, to zdůvodňují tím, že současné návrhy dostatečně nezohlednily to, co země učinily v boji s emisemi v minulosti. Příští týden na zasedání ministrů životního prostředí EU chystají Maďaři debatu o textu znovu otevřít.
Unie, kterou tvoří 27 států, si loni dala mimo jiné za cíl snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o pětinu v porovnání se stavem roku 1990. Evropská komise pak před časem přišla s návrhem, který rozdělil, jak by se na naplnění tohoto cíle měla ta která členská země unie podílet. Tyto limity stanovila podle toho, jaká byla ekonomická síla daného státu a jeho emise v roce 2005 - prvním roce, v němž má EU ověřená data pro všechny členské země. Zejména v nových členských zemích se ale po pádu komunismu v letech 1990 až 2005 výrazně snížily emise oxidu uhličitého.
Češi jsou spokojení, prodávají Japoncům
Česká republika má za loňský rok povolenek přebytek, tedy místní podniky neznečistily ovzduší ani zdaleka tak, jak dle úmluv mohly. Opačný případ je Japonsko, které se poohlíží na trhu po zemích jako je Česko, otevřelo jednání s několika zeměmi a nakonec vybralo Česko. České ministerstvo financí je prý už jen několik dní od podpisu obchodu.
Britové budou „kouřit“ do limitu
Trh se znečištěním se možná v blízké budoucnosti dotkne i soukromých osob, britský parlament se zabývá návrhem emisních limitů pro jednotlivce na spotřebu pohonných hmot, topiv a celkového znečištění. Týkal by se každého jednotlivce včetně dětí.
