Londýn/New York - Obavy z výpadku dodávek vzácných kovů z Číny, která v jejich těžbě nyní zcela dominuje, vedou na západních burzách k prudkému růstu cen akcií malých a téměř neznámých těžařských firem, které často ještě nic nevytěžily. Podle analytiků a firemních manažerů oslovených listem Financial Times vzniká typická bublina nadhodnocených cen, podobná neudržitelnému internetovému boomu, který vedl ke krachu bubliny internetových firem na konci 90. let.
Čína se nyní na globální produkci vzácných kovů podílí 97 procenty, letos však jejich produkci a vývoz začala omezovat. Chce tak zachovat klesající zásoby pro domácí firmy a budoucí domácí produkci s vyšší přidanou hodnotou. Vzácné kovy jako europium nebo neodym se užívají při výrobě počítačů, ve spotřební elektronice nebo k produkci elektromobilů. Růst jejich cen vyvolává hon za jinými zdroji těchto komodit.
Na burzách se tato horečka odrazila v náhlé vlně zájmu o akcie možných budoucích producentů vzácných kovů. Index firem z oboru těžby vzácných kovů od výzkumné firmy Kaiser Bottom-Fish Online od konce roku 2008 vzrostl dvanáctinásobně a jen za poslední měsíc získal 35 procent.
Šest prakticky neznámých malých těžařských firem z USA, Kanady a Austrálie má nyní díky růstu cen akcií tržní kapitalizaci téměř sedm miliard dolarů (122,5 miliardy korun), třebaže žádná z nich ještě nic nevytěžila. Globální hodnota obchodu se vzácnými kovy podle listu činí jen asi dvě miliardy dolarů ročně. „Mám obavy, že až tato bublina splaskne, pak to stejně jako se všemi ostatními bublinami skončí špatně,“ míní šéf kanadského zpracovatele vzácných kovů Neo Material Technologies Constantine Karayannopoulos.
Podle analytika Johna Kaisera již vývoj v segmentu těžařských firem připomíná boom internetových společností, jehož krach vyvolal v USA v roce 2001 recesi. Podobný je také bublině uranových firem z let 2006-08, kdy hysterie kolem obav z propadu dodávek a prudký růst cen vyhnaly tyto akcie prudce vzhůru. Většina těchto akcií je už nyní zpět na původních nízkých úrovních.
Čína disponuje jen asi 36 procenty nynějších využitelných světových zásob vzácných kovů. Od 90. let však svou produkci výrazně rozšiřovala, zatímco producenti v USA a jinde ji naopak zavírali. Asijské země jako Japonsko a Jižní Korea se nyní zaměřují na potenciálně perspektivní Vietnam, těžbu vzácných kovů podporuje Rusko a obnovuje se rozvoj ložisek v Austrálii a USA.
