Washington - Hlava Spojených států, prezident Barack Obama, dnes odkryl svůj plán, jak snížit gigantické zadlužení Spojených států. Do 12 let hodlá ušetřit čtyři biliony dolarů (asi 68 bilionů korun). Šéf Bílého domu chce škrtat zejména ve výdajích na obranu a zdravotnictví. Zároveň požaduje vyšší daně pro bohaté. Obama je pod velkým tlakem republikánů, kteří z boje proti zadlužování učinili hlavní pilíř svých politických snah.
Podle Obamy je debata o rozpočtech a deficitech klíčová pro další vývoj země: „Jde o to, jakou budoucnost chceme. Jde o to, v jakou zemi věříme.“ Republikáni přitom sami nedávno představili svůj plán, kterým chtějí během příštích deseti let ušetřit dokonce šest bilionů dolarů. Dnes po jednání s Obamou před prezidentovým projevem o boji s deficity na washingtonské Univerzitě George Washingtona uvedli, že vítají jakoukoliv snahu snižovat deficity amerických rozpočtů. Jedním dechem ale dodali, že se nepodepíší pod zvyšování daní.
Obama: Drastickým škrtům ve zdravotnictví a důchodech se vyhnu
Americký prezident v projevu pro změnu odmítl plány republikánů na drastické škrty ve výdajích na zdravotnictví a sociální zabezpečení včetně důchodů. „Jde o vizi, která by připravila 50 milionů Američanů o zdravotní pojištění, aby se snížil deficit,“ zdůraznil. Republikány obvinil, že berou jenom chudým a škrtají mačetou. Sám slibuje skalpel a spravedlivější dopady.
Ovšem i sám Obama hodlá šetřit ve výdajích na zdravotnictví. Na rozdíl od republikánů ale například nehodlá zcela zrušit zdravotní program pro seniory Medicare, ale pouze jej zefektivnit a zamezit plýtvání. Spolu s jeho loňskou zdravotní reformou by to mělo během příštích 12 let ušetřit kolem 480 miliard dolarů, během následující dekády pak jeden bilion dolarů.
Téměř 69 procent Američanů je přesvědčeno, že Spojené státy se ubírají špatným směrem. Popularita prezidenta Baracka Obamy klesla na 46 procent, což je nejnižší číslo od prosince loňského roku. Za pesimistickými výhledy stojí zdražování benzinu a plynu. Američané jsou nuceni změnit životní styl, upustit od svých návyků a šetřit.
Šéf Bílého domu dnes také odmítl republikánské plány šetřit na důchodovém zabezpečení. Podle něj jeho financování na rozdíl od výdajů na zdravotnictví není v krizi. Do budoucna ale připustil některé úpravy, aby systém byl dlouhodobě udržitelný. Obama také nechce šetřit na výdajích do školství či výzkumu, jež označuje za nezbytné investice do budoucnosti Spojených států. V závěru projevu řekl, že své dnešní návrhy považuje za podklad k dalším jednáním obou politických partají.
Obama navrhuje škrty i ve výdajích na obranu a bezpečnost. Do roku 2023 by mělo jít o 400 miliard dolarů. Další úspory by mělo přinést stahování z Afghánistánu a Iráku. Šéf Bílého domu hodlá šetřit také redukcí nemandatorních výdajů, například zemědělských podpor. Celkem by to podle Obamy mělo během 12 let uspořit 770 miliard dolarů.
Obama chce zarazit daňové úlevy bohatým
Podle prezidenta snaha snižovat vysoké deficity amerických rozpočtů vyžaduje oběti od všech obyvatel země. Za nemyslitelné proto považuje další prodlužování daňových úlev pro nejbohatší Američany, které vyprší v roce 2012. Úlevy zavedl Obamův předchůdce George Bush. Obama nakonec po dlouhém vyjednávání s republikány na konci loňského roku souhlasil s jejich prodloužením, aby zachoval nižší daně pro střední třídu. „Nemůžeme si dovolit daňové úlevy v hodnotě jednoho milionu dolarů pro každého milionáře a miliardáře v naší společnosti. Odmítám je znovu obnovit,“ řekl ale nyní Obama.
V současnosti se státní dluh Spojených států rychle blíží rekordním 14,3 bilionu dolarů. Ještě na začátku 80. let minulého století státní dluh činil zhruba 900 miliard dolarů. Jen za nynější fiskální rok se přitom očekává rozpočtový deficit kolem 1,6 bilionu dolarů. To jsou čísla, která začínají děsit obyčejné Američany a politiky nutí k akci. Před zvyšujícím se zadlužením už USA varoval i Mezinárodní měnový fond. Tvrdý střet o kompromis teprve přijde. Obě strany už se ale nepřou, jestli je nutné s rostoucím dluhem bojovat, ale jak to udělat.
