Praha – Internetový portál potravinynapranyri.cz, který si bere na paškál nekvalitní zboží v českých supermarketech, využívá stále více Čechů. Společný projekt ministerstva a potravinářské inspekce hlásí do této chvíle více než 950 tisíc unikátních návštěvníků. Server nabízí seznam potravin, které z různého důvodu nevyhovují hygienickým pravidlům nebo jejich obal neobsahuje všechny informace. Lidé navíc mohou sami posílat podněty kontrolorům – jen letos lidé poslali více než 3 600 stížností, tedy více než za celý loňský rok.
Stránky návštěvníkům umožňují vyhledat informaci o nevyhovujícím výrobku podle jeho názvu, druhu, prodejce, země původu i distributora. Celkem už web varuje před více než 460 falešnými potravinami a nové případy přibývají každý den. Mezi konkrétními zveřejněnými příklady je třeba plesnivý chléb z Kauflandu, rajčatový protlak bez rajčat z Tesca nebo kuřecí maso s bakteriemi způsobujícími salmonelózu z Globusu.
Samotní spotřebitelé nejčastěji upozorňují na plesnivý chléb nebo přebalované zboží. V poslední době se v databázi webu stále častěji objevuje problém strojně odděleného masa v uzeninách. Jde o namleté zbytkové maso z různých částí těla a může obsahovat i šlachy, případně kousky kloubů. Není škodlivé, ale nesmí být součástí výběrových výrobků. U masa, kde být může, ho zase výrobce často neuvede na obalu.
Dana Večeřová, Potravinářská komora:
„S postupným zdražováním existuje eventualita, že se strojně oddělené maso bude v těch levných výrobcích objevovat stále víc.“
Ministerstvo do budoucna počítá s rozvojem a vylepšováním webu. Už nyní existuje aplikace na mobilní telefon, kde lidé dostanou aktuální informace v předstihu. Už deset tisíc lidí chce takto pravidelně zjišťovat, co v obchodech nekupovat a před čím varují inspektoři. „Každý den o půlnoci tito lidé dostanou údaje, které se druhý den objeví na webu,“ dodal mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Web v posledních týdnech ale rozděluje výrobce, kteří protestují proti způsobu, jakým se optraviny na stránkách zveřejňují. Podle potravinářů není v jednotlivých případech z webu jednoznačně jasné, kdo pochybení zavinil. U jednotlivých prohřešků je totiž na webu uváděno jak jméno výrobce, tak obchodníka, a to i v případech, kdy vina je jednoznačně na obchodníkovi, jako jsou třeba přelepování data spotřeby či špatné skladování potravin. Za výrobky přitom od převzetí od dodavatele zodpovídá prodejce. Na webu prý chybí také údaje o vývoji případu, například to, zda byla po odhalení závady vůbec zjednána náprava.
