O půjčce MMF rozhodne vláda, Nečas se do půjčování nehrne

Praha – Rozhodnutí o poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu, ze které by se mohla financovat pomoc zadluženým zemím eurozóny, učiní vláda. Nebude svou odpovědnost přenášet na Českou národní banku. Zdůraznil to dnes premiér Petr Nečas (ODS). Zatím se spíše kloní k tomu, aby se Česká republika pomoci neúčastnila, i když přiznává, že si to vyžádá pečlivou analýzu. Kdyby Česko jako jediné neposkytlo půjčku MMF, byla by to podle Nečase velmi složitá situace.

„Nedovedu si jako předseda vlády představit situaci, kdy by vláda vyzvala ČNB, aby poskytla tento příspěvek, a ČNB by pak řekla, že to z nějakého důvodu neposkytne, a česká vláda by si umyla ruce a řekla by, my jsme dělali všechno, co jsme mohli, ale ČNB to neudělala,“ zdůraznil Nečas s tím, že politickou odpovědnost musí jednoznačně nést vláda.

Premiér zároveň věří, že se Česko nedostane do situace, kdy by půjčku neposkytlo jako jediné. Pevně věří, že stejně jako pozice Česka se bude vyvíjet také postoj Švédska. „Já bych považoval situaci, kdy by Česká republika jako jediná zůstala mimo, za politicky velmi komplikovanou,“ dodal premiér.

Co si o půjčce myslí další čeští politici?

Miroslav Kalousek, ministr financí

„Ono je otázkou, zda těch 200 miliard eur, které má eurozóna dát, vůbec stačí na ten problém. Podle mého názoru ne. Tím méně ty české 3,5 miliardy jsou nějak zásadní. Oni se bez nás obejdou. To zásadní, co tam je, nejsou 3,5 miliardy eur, to zásadní je odpověď na otázku: 'Jsme na palubě?' V případě, že řekneme jednoznačně ne, říkáme tím taky, že nechceme patřit do Evropy.“

Radek John, předseda VV

„Musely by být velmi, velmi konkrétní specifické podmínky a výhody pro Českou republiku. Slyšíme jenom o povinnostech, neslyšíme o žádných výhodách.“

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Česká republika by měla velmi pečlivě tu půjčku zvážit, zejména tehdy, pokud to bude jedna z podmínek toho, abychom se v Evropě neocitli v izolaci, abychom nebyli stranou pokračování další integrace naší země do EU.“

Půjčka MMF i nová dohoda mají pro nečleny eura řadu úskalí

Podle premiéra má poskytnutí půjčky MMF pro nečlenské státy eurozóny řadu nevýhod a úskalí. „Členské země si mohou o prostředky, které poskytnou MMF jako půjčku, požádat Evropskou centrální banku, jinými slovy, nemusí sahat do rezerv. Kdežto nečlenské země eurozóny tuto možnost nemají a musí sahat do rezerv svých národních bank,“ upozornil Nečas.

Sporné je podle něj pro nečlenské státy eura také připojení k nové mezistátní dohodě. Zatímco členové eurozóny výměnou za dodržování přísnější rozpočtové disciplíny dostanou možnost čerpat ze záchranných fondů unie v případě potřeby pomoc, státy, které neplatí eurem, podle Nečase tuto možnost mít nebudou.

Nečas o nové evropské dohodě

„Pro členy eurozóny je tam cukr, tedy možnost čerpat, a bič, to znamená dodržovat za to fiskální disciplínu. Pro nečlenské země eurozóny je to pouze bič.“

Nečas chce vést ČR k vyrovnaným rozpočtům i bez mezinárodního tlaku

Nečas zároveň podtrhl, že ať se Česko připojí k závazkům přísnější rozpočtové eurozóny, nebo ne, bude stejně pod jeho vedením v konsolidaci veřejných rozpočtů pokračovat. „My k tomu, abychom vedli tuto zemi k vyrovnaným rozpočtům, abychom nezvyšovali deficity veřejných financí, abychom nezvyšovali celkový veřejný dluh, abychom prováděli hluboké strukturální reformy, abychom ústavně zavedli dluhovou brzdu, nepotřebujeme mezinárodní tlak, žádný mezinárodní závazek,“ uvedl.

S rozhodnutím, zda se Česko připojí, nebo nepřipojí k mezistátní dohodě, navíc podle něj není důvod spěchat. Premiér připomněl, že zatím nikdo přesně neví, co všechno bude smlouva obsahovat. „V tuto chvíli, kdy existuje pouze prázdný bílý papír, kdy dokonce i název té smlouvy se může měnit, tak dávat silná prohlášení považuji za velmi zkratkovité politické jednání,“ dodal.

Na plánu uzavřít novou mezistátní dohodu, která má posunout eurozónu směrem k fiskální unii a posílit fiskální disciplínu, se lídři EU dohodli na pátečním summitu. Země eurozóny se ke smlouvě připojí automaticky, země, které eurem neplatí, se budou moci rozhodnout dle svého uvážení. Velká Británie už avizovala, že se k dohodě nepřipojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 4 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 4 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 17 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...