O dluhopisy Řecka měli zahraniční investoři zájem. Země získá tři miliardy eur za dobrých podmínek

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard korun) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce vrátila na dluhopisové trhy. Nová emise dluhopisů podle agentury Reuters představuje významný krok Řecka k získání finanční nezávislosti a k opuštění mezinárodního záchranného programu v příštím roce.

„Je velmi pozitivní, že se úrok dostal pod pět procent. Řecko se nyní dokáže samo financovat,“ uvedl analytik Louis Gargour ze společnosti LNG Capital. Celková poptávka po nových řeckých dluhopisech přesáhla 6,5 miliardy eur, upozorňuje list Financial Times. 

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos uvedl, že úterní emise dluhopisů byla „začátkem“ a prvním projevem důvěry v řeckou ekonomiku. Dodal, že ještě před skončením záchranného programu v polovině příštího roku ji budou následovat další emise.

Podle vládního prohlášení tvořili většinu kupců úterní emise dluhopisů institucionální investoři, a nikoliv spekulanti usilující o dosažení rychlého zisku. „Domnívám se, že důležitá je kvalita i množství investorů, kteří o tuto emisi projevili zájem,“ řekl ministr.

Řecko v roce 2010 v důsledku finanční krize přístup na dluhopisové trhy ztratilo. Dočasně se na ně vrátilo dvěma emisemi v roce 2014. Pak ale přišly volby a další fáze krize, v níž levicová vláda Alexise Tsiprase dlouho nebyla ochotna sjednat dohodu o novém úvěrovém programu, což srazilo nadějně se vyvíjející řeckou ekonomiku zpět do recese.

Řecko se nakonec předloni s eurozónou dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let dostat až 86 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč).

Atény tak v současnosti peníze z prodeje dluhopisů nepotřebují, podle odborníků však země musí otestovat trh, aby se připravila na konec záchranného programu v polovině příštího roku.

  • Nynější záchranný program pro Řecko je od roku 2010 už třetí. Řecký dluh se nyní pohybuje blízko 180 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je druhá nejvyšší míra zadlužení na světě po Japonsku.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda soudí, že pokud bude tento návrat na dluhopisový trh hodnocen jako příznivý, bude to důležitý krok v cestě Řecka k celkové makroekonomické konsolidaci. Zdůraznil však, že takových kroků musí země udělat řadu.

Návrat na dluhopisový trh je v  zájmu mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a od června také Mezinárodního měnového fondu (takzvaná Trojka). „Řecko totiž bude na dluhopisovém trhu získávat prostředky, s nimiž bude své dluhy věřitelům splácet,“ řekl Kovanda. 

Posune se situace příznivým směrem?

Odborník na Řecko Yiannis Koreček podotkl, že návrh na trhy je podstatným milníkem od nástupu strany Syriza k moci a navazuje na ztracené roky vyvolané bouří spojenou s nástupem právě této strany v roce 2015. 

„Návrat na dluhopisový trh je experimentem, a pokud ho doplní vstřícné gesto od Trojky, mohla by se situace konečně trochu posunout,“ uvedl Koreček s tím, že z dlouhodobého hlediska je cílem nefinancovat dluhy úvěry od Trojky a zbavit se antisociálních opatření a extrémních daňových zatížení, která dusí veškeré pokusy o oživení hospodářství. 

Řecko
Zdroj: Reuters

Při kladném ohlasu mezi investory by to svědčilo o tom, že věří ve smysl a pozitivní účinek škrtů ve výdajích posledních let, domnívá se analytik BH Securities Martin Vlček. 

Dlouhodobě by úspěšná emise mohla vést k nižším nákladům na obsluhu dluhu a možnost refinancovat současný dluh novými dluhopisy s delší dobou splatnosti, odhadl Vlček. To by zemi dalo větší časový polštář vytvořit dostatek úspor na postupné snížení dluhu. „A nebo by země mohla vydat nový dluh se stejnou dobou splatnosti, ale s nižším úrokem a ušetřit tak na úrokových nákladech,“ dodal analytik. V praxi podle něho Řecko asi použije kombinaci obou přístupů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 9 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...