O dluhopisy Řecka měli zahraniční investoři zájem. Země získá tři miliardy eur za dobrých podmínek

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard korun) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce vrátila na dluhopisové trhy. Nová emise dluhopisů podle agentury Reuters představuje významný krok Řecka k získání finanční nezávislosti a k opuštění mezinárodního záchranného programu v příštím roce.

„Je velmi pozitivní, že se úrok dostal pod pět procent. Řecko se nyní dokáže samo financovat,“ uvedl analytik Louis Gargour ze společnosti LNG Capital. Celková poptávka po nových řeckých dluhopisech přesáhla 6,5 miliardy eur, upozorňuje list Financial Times. 

Řecký ministr financí Euklidis Tsakalotos uvedl, že úterní emise dluhopisů byla „začátkem“ a prvním projevem důvěry v řeckou ekonomiku. Dodal, že ještě před skončením záchranného programu v polovině příštího roku ji budou následovat další emise.

Podle vládního prohlášení tvořili většinu kupců úterní emise dluhopisů institucionální investoři, a nikoliv spekulanti usilující o dosažení rychlého zisku. „Domnívám se, že důležitá je kvalita i množství investorů, kteří o tuto emisi projevili zájem,“ řekl ministr.

Řecko v roce 2010 v důsledku finanční krize přístup na dluhopisové trhy ztratilo. Dočasně se na ně vrátilo dvěma emisemi v roce 2014. Pak ale přišly volby a další fáze krize, v níž levicová vláda Alexise Tsiprase dlouho nebyla ochotna sjednat dohodu o novém úvěrovém programu, což srazilo nadějně se vyvíjející řeckou ekonomiku zpět do recese.

Řecko se nakonec předloni s eurozónou dohodlo na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo během tří let dostat až 86 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč).

Atény tak v současnosti peníze z prodeje dluhopisů nepotřebují, podle odborníků však země musí otestovat trh, aby se připravila na konec záchranného programu v polovině příštího roku.

  • Nynější záchranný program pro Řecko je od roku 2010 už třetí. Řecký dluh se nyní pohybuje blízko 180 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je druhá nejvyšší míra zadlužení na světě po Japonsku.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda soudí, že pokud bude tento návrat na dluhopisový trh hodnocen jako příznivý, bude to důležitý krok v cestě Řecka k celkové makroekonomické konsolidaci. Zdůraznil však, že takových kroků musí země udělat řadu.

Návrat na dluhopisový trh je v  zájmu mezinárodních věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a od června také Mezinárodního měnového fondu (takzvaná Trojka). „Řecko totiž bude na dluhopisovém trhu získávat prostředky, s nimiž bude své dluhy věřitelům splácet,“ řekl Kovanda. 

Posune se situace příznivým směrem?

Odborník na Řecko Yiannis Koreček podotkl, že návrh na trhy je podstatným milníkem od nástupu strany Syriza k moci a navazuje na ztracené roky vyvolané bouří spojenou s nástupem právě této strany v roce 2015. 

„Návrat na dluhopisový trh je experimentem, a pokud ho doplní vstřícné gesto od Trojky, mohla by se situace konečně trochu posunout,“ uvedl Koreček s tím, že z dlouhodobého hlediska je cílem nefinancovat dluhy úvěry od Trojky a zbavit se antisociálních opatření a extrémních daňových zatížení, která dusí veškeré pokusy o oživení hospodářství. 

Řecko
Zdroj: Reuters

Při kladném ohlasu mezi investory by to svědčilo o tom, že věří ve smysl a pozitivní účinek škrtů ve výdajích posledních let, domnívá se analytik BH Securities Martin Vlček. 

Dlouhodobě by úspěšná emise mohla vést k nižším nákladům na obsluhu dluhu a možnost refinancovat současný dluh novými dluhopisy s delší dobou splatnosti, odhadl Vlček. To by zemi dalo větší časový polštář vytvořit dostatek úspor na postupné snížení dluhu. „A nebo by země mohla vydat nový dluh se stejnou dobou splatnosti, ale s nižším úrokem a ušetřit tak na úrokových nákladech,“ dodal analytik. V praxi podle něho Řecko asi použije kombinaci obou přístupů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 14 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 14 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 16 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánovčera v 17:41

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 16:54

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...