Praha - Zástupce horníků a vedení OKD dnes čeká jednání o nové kolektivní smlouvě. Odborářům se nelíbí plánované zrušení příspěvku na dovolenou, který představuje až tři čvtrtiny jednoho měsíčního platu. Management bude ale na zrušení tohoto bonusu tlačit. Těžební společnost New World Resources (NWR), která je majitelkou OKD, má podle nedávných výsledků za sebou nejhorší kvartál v historii. Jen za první tři měsíce prodělala víc než 2 miliardy korun. Podle analytiků oslovených Portálem ČT24 by podobným tempem firma vystačila s penězi do konce roku a ještě by po ní zůstal dluh převyšující 850 milionů eur.
Jako boj o poslední večeři na palubě potápějícího se Titaniku. Tak by se dala s mírnou nadsázkou popsat snaha odborářů udržet pro své kolegy příspěvek na dovolenou. Místopředseda Sdružení hornických odborů Havířov (SHO) Rostislav Palička zdůvodňuje tlak odborářů takto: „Spousta lidí tady zdaleka nedosahuje průměrného platu v OKD, který činí 34 tisíc korun. Pro ty je důležité, aby ten příspěvek dostali.“ Dnešní schůzka je jedním z posledních termínů, kdy bude možné najít společnou řeč. Letošní příspěvky by se totiž měly vyplácet už v červnu.
Zaměstnanci přitom o špatné finanční situaci firmy vědí. Na otázku, jestli může firma i zkrachovat, Rostislav Palička odpověděl: „To nepopírám, to je možné.“ Slevit ze svých požadavků ale rozhodně nechce. „Rozhodnutí dělají manažeři a lidé nejsou ochotni platit za rozhodnutí manažerů,“ dodává.
Možný scénář jednání tak už dříve České televizi naznačil předseda SHO Jaromír Pytlík: „Zaměstnanci by to neměli ztratit. Jediné, o čem uvažujeme, je odložení části výplaty této mzdy na delší období.“
Utáhnout opasky si přitom museli už dříve všichni, kteří pro těžaře pracují na smlouvu. Těm na základě rozhodnutí firma plošně snížila plat o desetinu. „Týkalo se to smluvních zaměstnanců, tedy celá správa sedící v Ostravě, řídící pracovníci a technici na šachtách,“ říká mluvčí OKD Vladislav Sobol.
Všechno má své důvody
Vedení OKD chce snižovat mzdy a rušit příspěvky kvůli složité situaci na světových trzích s uhlím. V případě energetického uhlí jde o strukturální problém, který souvisí mimo jiné s rozvojem těžby břidlicového plynu ve Spojených státech a tlakem na přechod k obnovitelným zdrojům v Evropě. O energetické uhlí je tak menší zájem, a proto se chce firma od produkce tohoto uhlí postupně odklonit.
„Energetické uhlí je v našem regionu produkt, na kterém se nedá vydělat a v některých fázích ekonomického cyklu se na něm prodělává. Jedinou výjimkou je v Polsku firma Bogdanka, která ale těží v jiné pánvi za výrazně nižší náklady,“ podotýká analytik České spořitelny Petr Bártek.
U koksovatelného uhlí jde o problém cyklický, který způsobilo zpomalení řady vyspělých ekonomik a donedávna energeticky nenasytné Číny. Ceny koksovatelného uhlí jsou teď na historicky nízkých úrovních. „My dnes nemáme problém umístit na trh tuny, které vytěžíme. Máme problém, že ho prodáváme za ceny, které jsou pod našimi výrobními náklady,“ komentuje situaci finanční ředitel NWR Marek Jelínek. Firma prodává oba typy uhlí v průměru za zhruba 80 eur za tunu a náklady jsou přitom 86 eur. Do toho se ještě nepočítají úroky, daně, odpisy a tak dále.
Petr Bártek, analytik, Česká spořitelna:
„NWR je na tom tak, že pokud zaměstnanci nekývnou na snížení platu, tak ta firma umírá. Čekat na zvýšení cen uhlí v dalších kvartálech by byla sebevražda.“
Marek Jelínek, finanční ředitel, NWR
„Nečekáme, až se zvýší ceny. Nikdo na to nemůže čekat. Naopak pracujeme intenzivně na tom, že i za současné situace zvládá OKD fungovat.“
NWR po kvartálních výsledcích představila velký plán úspor. Ten kromě plošného snížení platů počítá také s odprodáním zásob 500 tisíc tun energetického uhlí v hodnotě 15 milionů eur. Firma také sníží na letošní rok plánované investice o 20 milionů eur.
„Dalších 40 milionů eur by měla ušetřit takzvaná optimalizace pracovního kapitálu, což vlastně znamená, že platíte později a ostatní vám platí dřív. To bude velmi náročné a těžko říct, zda se to NWR podaří,“ varuje Tomáš Sýkora z Patrie.
Vrásky na čele bude mít sedm stovek zaměstnanců karvinské koksárny OKK, kterou čeká prodej ještě letos. Analytici oslovení Portálem ČT24 se na jménu možného kandidáta na nákup neshodli. Zaznívala jména konkurenčních těžařů z Polska a společností z řad zákazníků NWR. Vedení čeká, že bude o koksárnu velký zájem. Cena by se mohla pohybovat mezi 70–88 miliony eur.
NWR hodlá rovněž provést zátěžové testy, aby mohla vybrat jednotlivé doly nebo sekce dolů, kde by mohla buď zastavit provoz, nebo je odprodat. To by se nemělo týkat dosud posledního projektu v polském Debiensku.
To nerady uslyší tisíce polských horníků, kteří se po rozhovoru majtele NWR Zdeňka Bakaly v ekonomickém listu The Wall Street Journal (WSJ) začali hlásit o práci. Původně tam firma slibovala proinvestovat zhruba 12 miliard korun. Zhruba ještě před rokem přitom Bakala pro WSJ nepochyboval, že projekt bude úspěšný. „Poptávku po uhlí máme; jak energetika, tak hutnictví jsou ve střední Evropě v dobré formě,“ tehdy dodal Bakala.
V souvislosti s tím tak trochu odvážně může působit i plán firmy expandovat. Do roku 2017 se chce stát lídrem v prodeji koksovatelného uhlí a předběhnout JSW, které prodává zhruba 9–10 milionů tun koksovatelného uhlí. K tomu má pomoci nákup a následný předprodej kvalitního koksovatelného uhlí dováženého do Evropy ze Severní Ameriky. Marže v tomto byznyse ale dosahuje jen několika jednotek, nikoliv desítek procent.
Tým pro fúze a akvizice už má dokonce i úzký seznam možných dolů k nákupu: „Rozhlížíme se mezi funkčními doly, které jsou v provozu. Nechceme kupovat rozvojové provozy,“ podtrhuje Jelínek.
Josef Němý, analytik, KB
„Dokážu si i představit, že by někdo naopak mohl chtít koupit NWR. Například konkurenční JSW je v daleko lepší formě, nemají tak vysoký dluh a i přes současné ceny uhlí se jim podařilo zůstat v zisku. Pak už je ale největší otazník, co by na to říkal pan Bakala.“
