Novými členy bankovní rady ČNB se stanou Dědek a Mora

Prezident Miloš Zeman jmenuje 31. ledna novými členy bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka a Marka Moru. V bankovní radě v únoru nahradí Pavla Řežábka a Lubomíra Lízala. Na úterní tiskové konferenci to oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Řežábkovi končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Lízal byl jmenován členem rady tehdejším prezidentem Václavem Klausem k 13. únoru 2011. Zeman už na konci loňského května uvedl, že jmenuje do bankovní rady Dědka.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. Bankovní rada je sedmičlenná.

V letech 1992 až 1996 byl Oldřich Dědek (63) náměstkem ředitele Institutu ekonomie Státní banky československé a později České národní banky a od dubna 1996 do roku 1999 pak poradcem guvernéra České národní banky Josefa Tošovského.

Na začátku února 1999 jej prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem a členem bankovní rady České národní banky, funkcí se ujal v únoru 1999. V bankovní radě působil do února 2005.

V první polovině roku 2006 zastával funkci poradce ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) a byl vedoucím české delegace v evropském Výboru pro hospodářskou politiku. V březnu 2007 jej druhá vláda Mirka Topolánka jmenovala národním koordinátorem pro zavedení eura. 

Přednáší na Univerzitě Karlově, má bohatou publikační činnost zejména v oblasti monetární ekonomie. 

Guvernér ČNB Tošovský ho před svým odchodem z čela národní banky prosazoval za svého nástupce, nakonec byl guvernérem jmenován Zdeněk Tůma.

Oldřich Dědek
Zdroj: ČTK

Marek Mora (45) vystudoval pražskou VŠE, poté krátce působil v soukromém sektoru. Později absolvoval postgraduální a doktorandská studia ekonomie v Saabrückenu a v Hamburku a učil na univerzitě v Lipsku.

V roce 2003 nastoupil do Evropské komise. V září 2006 se stal náměstkem ministryně školství Miroslavy Kopicové pro evropské záležitosti a fondy. Funkci opustil v červenci 2007 za ministryně Dany Kuchtové. Poté pracoval na Úřadě vlády ČR, nejprve jako náměstek vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, později jako náměstek ministrů pro evropské záležitosti Štefana Füleho a Juraje Chmiela či poradce předsedů vlády Mirka Topolánka a Jana Fischera.

 V letech 2010 až 2015 působil ve funkci vedoucího kanceláře generálního tajemníka Rady EU. Od roku 2015 pracuje ve funkci ředitele pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na Generálním sekretariátu Rady EU. 

Mora byl v době svého působení na Úřadu vlády považován za klíčového muže české unijní diplomacie. Vedl také tým, který po obsahové stránce připravil a koordinoval české předsednictví EU. Byl i hlavním vládním vyjednavačem při jednáních o požadavcích prezidenta Václava Klause k lisabonské smlouvě.

Marek Mora
Zdroj: ČTK

Překvapivé jmenování Mory

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler uvedl, že Dědek byl vůči kurzové politice ČNB spíš skeptický, a nebude tak v současných podmínkách podporovat její další prodlužování, Marek Mora byl doposud vysoký evropský úředník, a jeho názory na politiku ČNB tak příliš známy nejsou.

„Jmenování Mory je poměrně překvapení, jelikož o tomto jménu se v minulosti nespekulovalo. Jeho odbornost v měnové politice bude prozatím spíš nižší, a bude tak více spoléhat na expertní aparát ČNB. To však samo o sobě nemusí být problematické, jelikož úkoly ČNB výrazně narůstají a samotná měnová politika zaujímá v agendě ČNB stále méně místa,“ uvedl.

Dodal, že začíná být vlastně otázkou, zda jednotliví členové bankovní rady jsou schopni obsáhnout celou agendu ČNB, o které pak mají hlasováním rozhodovat. Z toho titulu tak nemusí být jmenování dalšího „ne-měnového“ odborníka na škodu, soudí Seidler.

Jak budou hlasovat?

Ekonom David Kocourek očekává, že i nově oznámení členové bankovní rady budou sledovat současnou měnovou politiku ČNB. Tedy, že se na trvání „tvrdého“ kurzového závazku do konce prvního čtvrtletí letošního roku (držet českou měnu slabší, než je kurz 27 Kč za euro, pozn. red.) nic nemění.

„Dědek nastupuje do bankovní rady jako umírněná holubice. Svědčí o tom jeho hlasování během jeho prvního působení v ČNB ve srovnání s kolegy v bankovní radě, se kterými se tam potkal. Do této pozice ho také pasují i jeho poslední mediální prohlášení ohledně kurzového závazku. V minulosti se totiž nechal slyšet, že by s jeho zaváděním váhal. Ze současné pozice národního koordinátora pro zavedení eura očekáváme, že by jeho budoucí přijetí podpořil,“ uvedl Kocourek.

K Morovi sdělil, že vzhledem k jeho mediální nepřítomnosti je těžké si udělat obrázek o jeho působení v bankovní radě.

„Pravděpodobně tak asi bude sledovat linii guvernéra Rusnoka, který mohl mít vliv na jeho jmenování. Mora byl totiž jeho poradcem na ministerstvu průmyslu a obchodu mezi zářím 2002 a dubnem 2003. Ve své akademické kariéře se věnoval českému penzijnímu systému a jeho reformám, ale i ekonomické konvergenci,“ dodal Kocourek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...