Nový únik dat z daňových rájů: Paradise Papers zmiňují i majetek britské královny

Nahrávám video
Paradise Papers: V pavučině vztahů uvízla firma Apple i britská královna
Zdroj: ČT24

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo novou rozsáhlou databázi uniklých finančních dokumentů, které podle organizace ukazují, jak vlivní a velmi bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. Týká se to například i soukromého majetku britské královny Alžběty II. České centrum pro investigativní žurnalistiku uvedlo, že celkem 12 060 dokumentů se přímo týká Česka.

Dokumenty nazvané Paradise Papers (Dokumenty z ráje) se zaměřují především na americké klienty. Podle BBC ukazují například i to, že americký ministr obchodu Wilbur Ross má podíl ve firmě obchodující s občany Ruska, kteří jsou na americkém sankčním seznamu.

Hledání prostoru pro nižší daně je problém globálního světa. Velké korporace jsou umístěny na burzách, akcionáři jsou fyzické osoby nebo třeba penzijní fondy. Právě oni mají výhody spojené s tím, že velké korporace platí nižší daně. U politiků je to jiné, tam bychom se měli ptát, jestli jejich aktivity zachycené v Paradise Papers nemají zakrýt nelegální původ peněz.
Radek Janeček
advokát společnosti Squire Patton Boggs

Databáze obsahuje 13,4 milionu dokumentů, z nichž většina pochází od dvou velkých firem pohybujících se ve světě offshoreových financí. Kauza následuje po loňské aféře takzvaných Panamských dokumentů, které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.

Nový únik dat přináší nová odhalení, jak hluboce je systém daňových rájů propojen se světem politiky, osobního bohatství i velkých korporací jako je Apple, Nike či Uber, kteří se vyhýbají daním čím dál sofistikovanějšími účetními operacemi, uvedlo České centrum pro investigativní žurnalistiku.

„To, že je něco legální, ještě neznamená, že je to morálně správné. Víme o zmizelých miliardách, které měly být správně odvedené na daních,“ uvedl novinář Bastian Obermayer z německého listu Süddeutsche Zeitung.

Právě tento deník data z Paradise Papers zveřejnil. Pracovaly na tom ale další více než čtyři stovky investigativců z 67 zemí světa.

Zdrojem uniklých dat jsou dvě offshoreové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují například e-maily, smlouvy a často i bankovní záznamy týkající se 25 tisíc firem spojených s lidmi ve 180 zemích světa.

V pavučině vztahů, které vznikly po měsících analýz, uvízlo 120 světových lídrů včetně britské královny Alžběty.

Britská premiérka Theresa Mayová oznámila, že nechá informace vyplývající z dokumentů ověřit. Zveřejnění materiálů uvítal i německý kabinet s tím, že odhalení přispěje k větší transparentnosti.

Poradce kanadského premiéra, jordánská královna, litevský europoslanec

Mezi známými lidmi, kteří jsou v Paradise Papers jmenováni, je i Stephen Bronfman, poradce a blízký přítel kanadského premiéra Justina Trudeaua, jordánská královna Núr nebo litevský europoslanec a profesionální pokerový hráč Antanas Guogu.

Britská média uvádějí, že mnohamilionové výnosy z královnina Lancasterského vévodství byly investovány do fondů na Kajmanských ostrovech a na Bermudách jako součást offshoreového portfolia, které nikdy nebylo zveřejněno. Peníze šly prostřednictvím offshoreových fondů podle deníku The Guardian i do společnosti BrightHouse, která byla kritizována, že využívá chudých rodin a zranitelných lidí.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vévodství, z něhož královna čerpá své příjmy, v reakci na odhalení uvedlo, že o 12 let trvající investici až do zveřejnění Paradise Papers nevědělo. Stanice BBC upozorňuje, že na těchto investicích není nic nezákonného a neznamená to, že by královna neplatila řádně daně.

A například zmíněný americký ministr Ross vlastní podle investigativců přes komplikované kajmanské schéma podíl v námořní společnosti Navigator Holdings. Ta od roku 2014 vydělala přes 68 milionů dolarů na zakázkách od ruské energetické společnosti Sibur. Jejím spoluvlastníkem je zeť ruského prezidenta Vladimira Putina.

„O konfliktu zájmů se chystám mluvit naprosto otevřeně, stejně tak jako o dalších tématech, o kterých panují pochybnosti,“ uvedl ministr Wilbur Ross.

Spolumajiteli firmy, se kterou obchodovala společnost Wilbura Rosse, je Putinův zeť a také Putinův důvěrník. Bylo by zvláštní, kdyby ministr USA nevěděl, v jaké firmě drží akcie.
Daniel Anýž
novinář

Za Česko Kožený, IPB a další

V Paradise Papers je podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku 12 060 dokumentů týkajících se České republiky, které se vztahují většinou k událostem z přelomu tisíciletí. Podle centra není možné přesně stanovit, kolik je v Paradise Papers Čechů, protože značná část českých podnikatelů, kteří offshoreové služby využívají, uvádí svoji adresu trvalého pobytu v zahraničí.

V dokumentech jsou zmiňovány starší kauzy, týkající se například Viktora Koženého nebo Investiční a Poštovní banky (IPB) a Kajmanských fondů.

„Pokud jde o Viktora Koženého, pak dokumenty návodně ukazují, jak začal rozprodávat Českou námořní společnost. Zajímavé je, že zatímco on tvrdí, že už vůbec nepodniká, tak v roce 2013 si znovu otevřel jistou společnost. Tyto informace by mohly zajímat finanční úřady v Česku i ve Spojených státech, kde jsou proti němu vedena stíhání. V USA bylo stíhání zahájeno později a v případě finančních deliktů tam presumpce neviny úplně neplatí,“ vysvětlila novinářka Pavla Holcová.

Databáze podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku zmiňuje také firmu Appian a zakládání složitých vlastnických struktur Jitkou Cechlovou Komárkovou a jejím manželem Alešem Cechlem. Jitka Cechlová Komárková je podle žebříčku časopisu Forbes nejbohatší ženou v České republice. Většinu majetku získala při dělení holdingu KKCG rodiny Komárkových.

Přibližně stovka dokumentů z Paradise Papers se vztahem k České republice se týká prominentního advokáta Josefa Brože, který je spojován s bývalým ředitelem společnosti ČEZ Martinem Romanem, uvádí České centrum pro investigativní žurnalistiku. V dokumentech je zmiňován i právník, soukromý bankéř a obchodník se zlatem Kamil Braxator a jeho žena Irena Braxatorová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 8 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 13 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...