Vzdělávání dětí uprchlíků, výuka češtiny a rekvalifikace dospělých – na to všechno by měly jít peníze z nového českého fondu na pomoc azylantům, do kterého budou přispívat jednotlivé firmy. Memorandum o zřízení fondu podepsal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Magda Faltová.
- Letos do konce října požádalo o azyl v Česku 1245 lidí, z nich bylo 212 dětí.
- Celkem 573 žádostí podali lidé z Ukrajiny, 120 z Kuby a 111 ze Sýrie.
- Úřady vydaly letos 1118 rozhodnutí. Udělily 52 azylů a 344 lidí dostalo dočasnou ochranu.
- Loni Česko dostalo 1156 žádostí. Rozhodnutí padlo v 1050 případech. Azyl získalo 82 lidí, ochranu 294.
O fondu začal hovořit Vladimír Dlouhý přibližně před čtvrt rokem. Hospodářská komora začala posléze zjišťovat mezi svými členy, jaký mají názor a zda by byli ochotní do fondu přispívat. Odpověď dostala od 738 firem a z toho byly více než dvě pětiny ochotné azylanty zaměstnat. Samotné finance by pak poskytlo 26 procent dotázaných.
„Když jsme si to spočítali, jen na základě ankety by se mohlo jednat o dva tisíce pracovních míst,“ uvedl Dlouhý, který zároveň dodal, že i když Česko v současné době žádný příliv uprchlíků nezažívá, mělo by být na jejich případný příchod připraveno. Zdůraznil nicméně, že komora nepodporuje „neřízenou imigraci a nechce zvát vlny azylantů“.
Firma bude přesně vědět, kam její peníze jdou
Samotný fond bude spadat pod správu Sdružení pro integraci a migraci. To s každým dárcem sepíše smlouvu, kde bude jasně řečeno, na co se tyto konkrétní peníze použijí. Každého čtvrt roku pak bude Hospodářskou komoru informovat o výsledcích.
Peníze půjdou na výuku češtiny, vzdělávání dětí uprchlíků i rekvalifikace a odbornou přípravu dospělých. „Budeme individuálně pracovat s každým člověkem a hledat řešení, aby byl v integraci úspěšný,“ uvedla Faltová. Sdružení vedle toho plánuje rovněž i další rozvoj spolupráce se zaměstnavateli. Zajímat se bude hlavně o to, jaké profese potřebují, aby se azylanti mohli co nejlépe uplatnit.
Faltová na závěr podotkla, že by se pomoc neměla vztahovat pouze na azylanty a lidi s dočasnou ochranou, ale i třeba na příchozí z východní Ukrajiny. Ti totiž v Česku nežádají o azyl, ale o takzvaný režim strpění. Mají pak podobné postavení jako lidé s dočasnou ochranou.
