Hospodářská komora kritizuje nově vypsané výběrové řízení na správu mýtného systému po roce 2019. Podle komory připravovalo ministerstvo dopravy zakázku za téměř 30 miliard korun utajeně a parametry nekonzultovalo s odborníky a podnikateli v dopravě, a má tak pochybnosti o tom, že byla tato obří zakázka vypsána korektně. Ministerstvo tvrdí, že základní parametry zakázky byly stanovené vládou a veřejně známé.
„Máme pochybnosti o tom, zda takto utajovaná příprava zadávacího řízení proběhla korektně a bez ohrožení veřejného zájmu,“ uvedl předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.
„Není překvapivé, že Hospodářská komora hájí zájmy svých členů, kteří chtějí tuto velkou zakázku získat. My hájíme zájmy občanů. Tendr proto není šitý na míru žádné technologii, ani té, kterou provozuje Kapsch,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Rozšiřování mýtného na další silnice
Hospodářská komora zároveň zopakovala, že nesouhlasí s rozšiřováním mýta na silnice nižších tříd. Ministerský tendr totiž počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic I. třídy. Podle komory je také otázkou, zdali výběr mýta na těchto komunikacích pokryje náklady na provoz.
Kromě komory kritizovaly rozšíření mýta například Asociace krajů i sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia. V případě zástupců dopravních společností je ale odpor k rozšiřování poplatků pochopitelný, uvedl po čtvrtečním vyhlášení soutěže Ťok.
Rozšíření mýta na silnice nižších tříd, které v minulosti prosazovali zejména hejtmani za ČSSD, totiž pro dopravní firmy bude znamenat nárůst nákladů. Na druhou stranu ale může pomoci při nešvaru, kterým je objíždění zpoplatněných úseků dálnic, míní ministr. Původně kraje požadovaly rozšíření mýta i na silnice II. a III. tříd.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí v současnosti zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
