Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na nového správce mýtného systému. Za deset let plánuje za jeho provoz utratit 29 miliard korun. Na čtvrtečním setkání s novináři to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Uchazeči o účast v tendru budou mít dva měsíce na to, aby se o obří zakázku přihlásili. Podle Ťoka soutěž cenu pravděpodobně sníží.
Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na správu mýta. Za deset let chce za jeho provoz dát 29 miliard
Výběrové řízení má podle Ťoka skončit v polovině příštího roku (zdroj: ČT24)
„Základním parametrem je cena, která je předpokládána ve výši 29 miliard, to z toho dělá jednu z největších zakázek desetiletí,“ uvedl Ťok. Cena odráží požadavek vlády na technologicky neutrální řešení. Zájemci mohou využít stávající síť mýtných bran, ale také navrhnout zcela nový systém.
Od roku 2019 ministerstvo dopravy počítá s rozšířením zpoplatnění sítě silnic první třídy o zhruba 900 kilometrů z nynějších zhruba 230 kilometrů. Součástí soutěže je i požadavek na toto rozšíření.
Rozšíření kritizovali v minulosti kamionoví dopravci, Asociace krajů nebo samotní uchazeči o zakázku. Podle Ťoka ale skutečnost, že plán kritizují jak provozovatelé mikrovlnné, tak i satelitní technologie, znamená, že vypsaná soutěž nebude zvýhodňovat žádnou z technologií. Ministr se rovněž nebojí, že síť mýtných bran zůstane do budoucna nevyužita.
Uchazeči tento systém podle něj zapojí do svého technologického řešení. Pokud by se tak ale nestalo, z neoficiálních jednání s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) vyplývá, že to nebude považováno za nehospodárné nakládání s majetkem státu, uvedl.
Tisková konference: Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na správu mýta (zdroj: ČT24)
Podle ředitele stávajícího správce systému, společnosti Kapsch, Karla Feixe právě toto ale ministerstvo dopravy dělá. „Ministerstvo investuje do stávajícího systému další peníze, aktuálně se upravuje za 300 milionů korun na evropskou mýtnou službu. Proto nevěřím, že by například NKÚ nepovažoval vypnutí systému v hodnotě osmi miliard korun za plýtvání penězi daňových poplatníků,“ uvedl Feix.
Společnost se podle něj do výběrového řízení přihlásí a věří, že bude jedním z favoritů. Odhadovanou cenu Feix označil za příliš vysokou a požadavky ministerstva za nehospodárné.
Ťok věří, že soutěž cenu dramaticky sníží
Ministr dopravy ovšem zdůraznil, že hodnota tendru je odhadem maximálních možných nákladů, které by mohly být se zakázkou spojeny. „Musíme si uvědomit, že předtím jsme měli dvě smlouvy – smlouvu o dodávce a smlouvu na služby. Dnes je to v jedné soutěži,“ řekl. „Navíc je tam 900 nových kilometrů k rozšíření, což zvyšuje téměř na dvojnásobek rozsah opatření, která něco stojí,“ dodal s tím, že soutěž může cenu dramaticky snížit.
První kolo výběru bude kvalifikační, zájemci v něm budou muset prokázat, že mají zkušenost s provozem mýtné technologie. S vybranými uchazeči pak bude ministerstvo dále jednat a vybere pět uchazečů, mezi nimiž nakonec rozhodne. „Počítáme s tím, že by výběrový proces měl skončit v polovině příštího roku,“ řekl ministr dopravy.
Tendr sklízí kritiku od firmy Kapsch i politiků
Kromě společnosti Kapsch tendr kritizují už i někteří politici. Podle místopředsedy ČSSD a dopravního experta strany Jana Birkeho měl být takový krok nejdříve projednán na vládě. „Na vládě je řídicí výbor pro mýto, který třeba rok a půl nebyl svolán. To je přece základní tým lidí, který měl rozhodovat,“ uvedl.
Podobný názor zastává i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Nerozumím tomu, že zakázka za 30 miliard neprojde odbornou oponenturou. Vláda projednává každou zakázku nad 300 milionů. Najednou je zakázka za 30 miliard a ministr Ťok si to tajně píše někde v kanceláři,“ komentoval vypsaný tendr.
Cena podle něj navíc přibližně o deset miliard překračuje maximální náklady, které předpokládal. Stanjurovi se nelíbí ani načasování. „Zakázka se nemůže stihnout za čtyři měsíce,“ uvedl s tím, že měl Ťok vypsání tendru nechat až na příští vládě.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se v Česku mýtné vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za dobu svého provozu vybralo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun.
V březnu letošního roku se na mýtném vybralo od kamionů a autobusů 935 milionů korun, což je největší výběr ve více než desetileté historii mýta. Ve srovnání s loňskem jde o 11,5procentní nárůst.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnnou variantou.