Praha – Kovové mince a papírové bankovky budou možná za pár let v Norsku minulostí. Odhaduje to studie norské asociace Finans Norge, která sdružuje kolem 200 finančních institucí. „Už nyní lidé používají hotovost jen v pěti procentech transakcí, takže už brzy bychom se bez ní mohli obejít,“ píše se v dokumentu. V souvislosti s úplným opuštěním hotovostních plateb hovoří o roku 2020. Podobné plány dříve avizovala i další skandinávská země – Švédsko.
Severské země jsou známé tím, že patří ke špičce ve využívání moderních technologií. Nejinak tomu je i v bankovnictví. V Norsku se kromě platebních karet rozvinuly bezkontaktní platby pomocí mobilního telefonu – bankovky a mince tak Norové vezmou do ruky už jen v pěti procentech případů. Podobně jsou na tom Britové a Švédové, kteří platí v hotovosti ještě méně.
Švésko přitom bylo vůbec první evropskou zemí, která v roce 1661 bankovky zavedla. Stejně jako Norsko nyní uvažuje o jejich zrušení. Plány na úplné zrušení hotovostních peněz se rodí i v Izraeli – vláda Benjamina Netanjahua loni v září pověřila tým expertů, aby prozkoumali podmínky, za nichž by bylo možné skončit s hotovostí. Chce tak zatočit s daňovými podvody.
Právě na finanční kriminalitu a daňové úniky poukazují zastánci elektronických plateb nejvíce – každá bezhotovostní transakce je totiž dohledatelná, prostor pro praní špinavých peněz se podle nich tedy omezí. Dohledatelnost původu peněz naopak vadí kritikům života bez hotovosti, kteří se obávají efektu „velkého bratra“. Tvrdí, že lidé by měli mít možnost zaplatit tak, aby za sebou nenechali elektronickou stopu.
Poslanec norské Strany středu Guri Melby navíc argumentuje tím, že představa o světě bez hotovosti jako o světě bez finanční kriminality je naivní. „Zločin se jen přemístí jinam, k vykrádání bankovních karet a elektronických plateb, ale i k bitcoinu,“ myslí si Melby. Proti zrušení hotovostních peněz se postavil i norský úřad na ochranu osobních dat Datatilsynet s ohledem na právo na soukromí.
Bezhotovostní společnost může mít ještě jeden negativní důsledek – ti, kterým banky nevydají kreditní nebo debetní kartu, budou ohrožení novou formou sociálního vyloučení. Může se to týkat třeba dlouhodobě nezaměstnaných či lidí bez domova.
