Nokia propustí nejvíc zaměstnanců v historii - až 10 tisíc

Helsinky - Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia hodlá do konce roku 2013 v celém světě propustit dalších 10 tisíc zaměstnanců. To je zatím největší reorganizace pracovních míst v historii firmy. Od podzimu 2010, kdy přišel do Nokie nový ředitel Stephen Elop, už firma naplánovala odchod více než 40 tisíc zaměstnanců, což je asi čtvrtina výchozího stavu. Ač byla dříve největším výrobcem mobilních telefonů na světě, v současnosti Nokia ztrácí tržní podíl kvůli pomalému nástupu svých smartphonů.

Nokia byla od konce 90. let minulého století největším výrobcem mobilních telefonů na světě. Už v minulých letech ale začala ztrácet podíl na trhu, neboť konkurence měla rychlejší nástup s takzvanými smartphony. V letošním prvním čtvrtletí Nokii na pozici největšího výrobce telefonů předstihla jihokorejská společnost Samsung Electronics.

Šéf Nokie nyní spoléhá na smartphony, které Nokia prodává pod značkou Lumia. Podnik měl vlastní operační systém Symbian, ten si ale spotřebitelé neoblíbili a firma od něj dobrovolně upustila. Elop, který dříve pracoval v Microsoftu, proto Nokii nasměroval k operačnímu systému Windows Mobile. Několik modelů s tímto systémem už je i na trhu.

V nejbližší době se Nokia z problémů nevymaní

Firma uvedla, že další snížení počtu pracovních míst jí má pomoci snížit náklady a vrátit hospodaření do zisku. Management proto upraví strategii a chce pozměnit i provozní model. Přes výrazné snižování provozních nákladů se chce Nokia dál zaměřovat na smartphony a má i v úmyslu rozšířit nabídku lokalizovaných služeb.

V souvislosti s novým propouštěním bude mít Nokia mimořádné výdaje až miliardu eur. Firma také varovala, že provozní marže ve druhém čtvrtletí bude slabší než minus tři procenta oznámená za první čtvrtletí. Znamená to, že Nokia se v nejbližší době ze ztrát nevymaní. Špatné výsledky čeká firma hlavně v divizi mobilních telefonů. Zdůvodňuje to především tvrdou konkurencí na trhu, kde vedle Samsungu soutěží i s americkým Applem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 16 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 23 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
včera v 08:00

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...