Nobelovu cenu za ekonomii mají Američané Ostromová a Williamson

Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii letos získali dva američtí ekonomové Elinor Ostromová a Oliver Williamson za analýzy v různých oblastech spravování ekonomických zdrojů. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Ostromová je vůbec první ženou, která cenu za ekonomii v její 41leté historii obdržela.

Americkou ekonomku ocenila Švédská královská akademie věd za její přínos v problematice otázky veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.

Williamson si Nobelovu cenu vysloužil za teorii, podle níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce v hranicích firmy.

2 minuty
Reportáž Pavly Hejlové
Zdroj: ČT24

„V předešlých třech desetiletích tyto vlivné příspěvky vedly k přesunutí výzkumu spravování ekonomických zdrojů z okraje do popředí vědecké pozornosti,“ uvedl výbor pro udělování ceny.

Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969. Nepatří tak mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. „Američané mají nejlepší ekonomické školy,“ vysvětlil ekonom poradenské společnosti Partners Pavel Kohout.

Kromě samotného ocenění obdrží laureáti Nobelovy ceny za ekonomii také finanční odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, tedy asi 25 milionů korun.

Laureáti Nobelovy ceny za ekonomii 2009:

Elinor Ostromová

  • Narodila se v roce 1933 v Los Angeles. Vystudovala politologii na Kalifornské univerzitě (UCLA) v Los Angeles, kde v roce 1965 získala doktorát.
  • V současné době je profesorkou politologie na Indianské univerzitě v Bloomingtonu.
  • Je považována za přední odbornici na společné (veřejné) zdroje, jimiž jsou například lesy, orná půda, ropná ložiska. Ostromová analyzovala, jak různé institucionální vlastnictví veřejných zdrojů po tisíce let zabránilo kolapsu ekosystému jako celku. Charakterizovala pravidla, která vedou k příznivým výsledkům při nakládání se společnými zdroji.
  • Za svou práci obdržela již řadu cen, například v roce 1999 jako první žena dostala prestižní cenu Johana Skytta za politologii, udělovanou na univerzitě ve švédské Uppsale, či v roce 2005 obdržela cenu Jamese Madisona od Americké politologické asociace.

Oliver Eaton Williamson

  • Narodil se 27. září 1932 v USA. V roce 1955 absolvoval bakalářská studia na Massachusettském technickém institutu a v roce 1960 získal magisterský titul na Stanfordově univerzitě. O tři roky později obdržel doktorát na Carnegie-Mellonově univerzitě.
  • V 60. letech působil jako profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, poté až do roku 1983 přednášel ekonomii na Pensylvánské univerzitě a pak pět let na Yaleově univerzitě. V letech 1966 až 1967 působil na ministerstvu spravedlnosti USA v antitrustovém oddělení.
  • Od roku 1988 je emeritním profesorem obchodu, ekonomie a práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
  • Patří k předním představitelům nové institucionální ekonomie. Významně rozpracoval například teorii transakčních nákladů Ronalda Coasea pro hospodářské organizace. Podílel se také na rozpracování teorie zastupování, kdy zástupce mívá více informací než vlastník, jehož zastupuje, a tudíž může činit rozhodnutí, jež vlastníka mohou poškodit.
  • Významně přispěl k prosazení reforem veřejné politiky v oblasti antimonopolního zákonodárství.
  • Obdržel mnoho cen a čestných doktorátů řady univerzit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 7 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 7 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...