Nobelovu cenu za ekonomii mají Američané Ostromová a Williamson

Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii letos získali dva američtí ekonomové Elinor Ostromová a Oliver Williamson za analýzy v různých oblastech spravování ekonomických zdrojů. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Ostromová je vůbec první ženou, která cenu za ekonomii v její 41leté historii obdržela.

Americkou ekonomku ocenila Švédská královská akademie věd za její přínos v problematice otázky veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.

Williamson si Nobelovu cenu vysloužil za teorii, podle níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce v hranicích firmy.

Nahrávám video

„V předešlých třech desetiletích tyto vlivné příspěvky vedly k přesunutí výzkumu spravování ekonomických zdrojů z okraje do popředí vědecké pozornosti,“ uvedl výbor pro udělování ceny.

Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969. Nepatří tak mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. „Američané mají nejlepší ekonomické školy,“ vysvětlil ekonom poradenské společnosti Partners Pavel Kohout.

Kromě samotného ocenění obdrží laureáti Nobelovy ceny za ekonomii také finanční odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, tedy asi 25 milionů korun.

Laureáti Nobelovy ceny za ekonomii 2009:

Elinor Ostromová

  • Narodila se v roce 1933 v Los Angeles. Vystudovala politologii na Kalifornské univerzitě (UCLA) v Los Angeles, kde v roce 1965 získala doktorát.
  • V současné době je profesorkou politologie na Indianské univerzitě v Bloomingtonu.
  • Je považována za přední odbornici na společné (veřejné) zdroje, jimiž jsou například lesy, orná půda, ropná ložiska. Ostromová analyzovala, jak různé institucionální vlastnictví veřejných zdrojů po tisíce let zabránilo kolapsu ekosystému jako celku. Charakterizovala pravidla, která vedou k příznivým výsledkům při nakládání se společnými zdroji.
  • Za svou práci obdržela již řadu cen, například v roce 1999 jako první žena dostala prestižní cenu Johana Skytta za politologii, udělovanou na univerzitě ve švédské Uppsale, či v roce 2005 obdržela cenu Jamese Madisona od Americké politologické asociace.

Oliver Eaton Williamson

  • Narodil se 27. září 1932 v USA. V roce 1955 absolvoval bakalářská studia na Massachusettském technickém institutu a v roce 1960 získal magisterský titul na Stanfordově univerzitě. O tři roky později obdržel doktorát na Carnegie-Mellonově univerzitě.
  • V 60. letech působil jako profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, poté až do roku 1983 přednášel ekonomii na Pensylvánské univerzitě a pak pět let na Yaleově univerzitě. V letech 1966 až 1967 působil na ministerstvu spravedlnosti USA v antitrustovém oddělení.
  • Od roku 1988 je emeritním profesorem obchodu, ekonomie a práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
  • Patří k předním představitelům nové institucionální ekonomie. Významně rozpracoval například teorii transakčních nákladů Ronalda Coasea pro hospodářské organizace. Podílel se také na rozpracování teorie zastupování, kdy zástupce mívá více informací než vlastník, jehož zastupuje, a tudíž může činit rozhodnutí, jež vlastníka mohou poškodit.
  • Významně přispěl k prosazení reforem veřejné politiky v oblasti antimonopolního zákonodárství.
  • Obdržel mnoho cen a čestných doktorátů řady univerzit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 5 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 10 hhodinami

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 19 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
11. 6. 2026
Načítání...