Nobelovu cenu za ekonomii mají Američané Ostromová a Williamson

Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii letos získali dva američtí ekonomové Elinor Ostromová a Oliver Williamson za analýzy v různých oblastech spravování ekonomických zdrojů. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Ostromová je vůbec první ženou, která cenu za ekonomii v její 41leté historii obdržela.

Americkou ekonomku ocenila Švédská královská akademie věd za její přínos v problematice otázky veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.

Williamson si Nobelovu cenu vysloužil za teorii, podle níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce v hranicích firmy.

Nahrávám video

„V předešlých třech desetiletích tyto vlivné příspěvky vedly k přesunutí výzkumu spravování ekonomických zdrojů z okraje do popředí vědecké pozornosti,“ uvedl výbor pro udělování ceny.

Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969. Nepatří tak mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. „Američané mají nejlepší ekonomické školy,“ vysvětlil ekonom poradenské společnosti Partners Pavel Kohout.

Kromě samotného ocenění obdrží laureáti Nobelovy ceny za ekonomii také finanční odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, tedy asi 25 milionů korun.

Laureáti Nobelovy ceny za ekonomii 2009:

Elinor Ostromová

  • Narodila se v roce 1933 v Los Angeles. Vystudovala politologii na Kalifornské univerzitě (UCLA) v Los Angeles, kde v roce 1965 získala doktorát.
  • V současné době je profesorkou politologie na Indianské univerzitě v Bloomingtonu.
  • Je považována za přední odbornici na společné (veřejné) zdroje, jimiž jsou například lesy, orná půda, ropná ložiska. Ostromová analyzovala, jak různé institucionální vlastnictví veřejných zdrojů po tisíce let zabránilo kolapsu ekosystému jako celku. Charakterizovala pravidla, která vedou k příznivým výsledkům při nakládání se společnými zdroji.
  • Za svou práci obdržela již řadu cen, například v roce 1999 jako první žena dostala prestižní cenu Johana Skytta za politologii, udělovanou na univerzitě ve švédské Uppsale, či v roce 2005 obdržela cenu Jamese Madisona od Americké politologické asociace.

Oliver Eaton Williamson

  • Narodil se 27. září 1932 v USA. V roce 1955 absolvoval bakalářská studia na Massachusettském technickém institutu a v roce 1960 získal magisterský titul na Stanfordově univerzitě. O tři roky později obdržel doktorát na Carnegie-Mellonově univerzitě.
  • V 60. letech působil jako profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, poté až do roku 1983 přednášel ekonomii na Pensylvánské univerzitě a pak pět let na Yaleově univerzitě. V letech 1966 až 1967 působil na ministerstvu spravedlnosti USA v antitrustovém oddělení.
  • Od roku 1988 je emeritním profesorem obchodu, ekonomie a práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
  • Patří k předním představitelům nové institucionální ekonomie. Významně rozpracoval například teorii transakčních nákladů Ronalda Coasea pro hospodářské organizace. Podílel se také na rozpracování teorie zastupování, kdy zástupce mívá více informací než vlastník, jehož zastupuje, a tudíž může činit rozhodnutí, jež vlastníka mohou poškodit.
  • Významně přispěl k prosazení reforem veřejné politiky v oblasti antimonopolního zákonodárství.
  • Obdržel mnoho cen a čestných doktorátů řady univerzit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 9 mminutami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 17 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
včera v 07:00

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
včera v 05:00

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026
Načítání...