Praha - Zavedení nových mechanismů proti daňovým únikům nepřineslo lepší výběr daně z přidané hodnoty, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Opatření proti daňovým únikům neměla podle kontrolního úřadu výrazný dopad mimo jiné proto, že byla zaváděna narychlo a zákon mohl být vykládán nejednoznačně. Daňové úniky na DPH rostou od roku 2011 a předloni vystoupaly na 105 miliard korun.
Takzvaná mezera DPH, která představuje rozdíl mezi teoretickým výběrem daně při splnění všech daňových povinností všemi subjekty a skutečným inkasem DPH, tak podle NKÚ předloni stoupla na 25,7 procenta. „Od roku 2011 mezera DPH stále roste a podle údajů Evropské komise se pohybuje nad evropským průměrem,“ informovala mluvčí NKÚ Olga Málková.
Generální finanční ředitelství (GFŘ) přitom podle NKÚ nesledovalo účinnost nových opatření proti daňovým únikům u DPH a zveřejňovalo pouze informaci o jejich pozitivním dopadu nepodepřenou žádnými údaji. „Vládě a zákonodárnému sboru tak chybí zpětná vazba pro odpovídající reakci,“ uvedl úřad. Ministerstvo financí v kontrolovaném období 2011 až 2013 vedli Miroslav Kalousek a Jan Fischer.
Podle GFŘ patřícího pod ministerstvo financí však nová opatření proti únikům v praxi dobře fungují. „Nebýt těchto institutů měli bychom dnes mnohem více problémů s karuselovými podvody a daňové úniky by byly výrazně vyšší,“ uvedla mluvčí ředitelství. „Jsem přesvědčen, že další připravovaná systémová opatření - kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb - budou natolik silná, že pomohou snížit výši daňových úniků,“ dodal generální ředitel GFŘ Martin Janeček.
Ředitelství také uvedlo, že i díky nově zavedeným mechanismům vzrostl výběr DPH v letech 2010 až 2014 o 53,2 miliardy korun. Loni finanční úřady na DPH vybraly 322,9 miliardy, meziročně o 14 miliard více. Podle NKÚ však GFŘ nesledovalo účinnost nových opatření proti daňovým únikům u DPH a zveřejňovalo pouze informaci o jejich pozitivním dopadu, nepodepřenou žádnými údaji. „Vládě a zákonodárnému sboru tak chybí zpětná vazba pro odpovídající reakci,“ upozornil. GFŘ tvrdí, že údaje předkládané vládě jsou vždy objektivní, ale uvedlo, že přínos nových opatření nelze přesně změřit. „Představme si například protipovodňová opatření. Také tam lze jen stěží přesně vyčíslit, k jak vysoké škodě díky nim nedošlo,“ sdělila mluvčí ředitelství.
Nová opatření proti daňovým únikům neměla podle NKÚ větší dopad například proto, že změny zákona o DPH nabývaly účinnosti už několik dní po svém schválení, takže finanční úřady neměly dost času se na ně připravit. „Například na ověření 518 000 bankovních účtů měly finanční úřady jen tři měsíce a kontroloři zjistili, že to v dané lhůtě nestihly,“ podotkl NKÚ. Podle něj pokulhávalo také rozhodování o nespolehlivosti plátců, když ke konci loňska úřady zveřejnily jen 156 takových firem.
Ustanovení o opravě daně za dlužníky v insolvenčním řízení podle NKÚ vyvolalo mnoho soudních sporů kvůli nejednoznačnosti výkladu zákona a rozhodnutí v této věci poskytl až Nejvyšší správní soud. Pozitivní efekt mělo naopak podle kontrolorů zavedení režimu přenesení daňové povinnosti, v němž nepřiznává DPH při poskytnutí služeb nebo dodání zboží prodejce, ale odběratel.
„Znám pouze závěr zprávy, že ta opatření nepřinesla zlepšení výběru DPH. Velmi by mě zajímala metodika, kterou NKÚ postupoval, protže konkrétní čísla na ministerstvu financí nám říkala něco jiného,“ vyjádřil nesouhlas se zprávou NKÚ místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
V Česku přibývá firem, které neplatí daň z přidané hodnoty. Počet takzvaných nespolehlivých plátců se v loňském roce zdvojnásobil, je jich skoro 150. Nejčastěji podnikají v oblasti obchodu, pronájmu a správy nemovitostí. Kompletní seznam nespolehlivých plátců je k dispozici na webových stránkách finanční správy. Každá společnost si může jednoduše ověřit své potenciální obchodní partnery. V případě spolupráce s nespolehlivou firmou totiž automaticky přebírá její daňovou povinnost.
NKÚ také vyčíslil podíl faktorů, které se podílejí na únicích při výběru DPH. Nejvíce se na nevybrané DPH podíleli podnikatelé úmyslně zkreslující údaje, a to ze 40 procent. Ostatní daňové úniky nebo chyby v daňových přiznáních jsou za 28 procenty úniků a nelegální a stínová ekonomika tvoří sedm procent. Čtvrtinu nevybrané daně představuje přírůstek nesplacených nedoplatků.
