Meziroční vývoj cen ovlivnilo výraznější zlevnění potravin a nealkoholických nápojů a menší pokles cen v dopravě. Podle statistického úřadu se tak inflace i v prosinci udržela na meziročním růstu o 0,1 procenta. Za celý rok pak činila průměrná inflace 0,3 procenta.
Spotřebitelské ceny meziročně stouply stejně jako v listopadu o 0,1 procenta, meziměsíčně o 0,1 procenta klesly. Analytici však očekávali v meziročním srovnání zrychlení inflace na 0,2 procenta, v meziměsíčním pak měly ceny stagnovat nebo mírně klesnout. Za celý loňský rok se dostala inflace na nejnižší úroveň od roku 2003.
„Zatímco po většinu roku 2015 se předpokládalo, že inflace v prosinci 2015 se již přiblíží k hranici jednoho procenta, opětovný propad cen ropy a pokračující propad cen potravin způsobil její setrvání u nuly,“ zhodnotil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Důležité podle něj je, že se neprojevují sekundární dopady nízké inflace, takže „mzdy rostou a spotřebitelská nálada a chuť utrácet se dostala v závěru roku 2015 k historickým maximům“.
Lidé méně zaplatili proti prosinci 2014 například za pekárenské výrobky nebo některé mléčné výrobky. Proti předloňskému prosinci naopak zdražily tabákové výrobky a alkohol. Stouply i ceny vodného, stočného, tepla a zvýšilo se i nájemné. Více si lidé připlatili i za dovolené, kulturu nebo stravovací služby. Meziměsíčně byla levnější zelenina, nealkoholické nápoje, jogurty nebo čokoláda. Méně stálo i maso a dál zlevňovaly pohonné hmoty.
Inflace by měla zůstat nízko i na začátku letošního roku
Inflace zůstane podle analytiků nízká i na počátku letošního roku, ale i přes její následný růst se ke dvěma procentům dostane zřejmě až v roce 2017. Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský nicméně míní, že hned v lednu může inflace o několik desetinek procenta stoupnout s tím, jak z meziročního indexu zmizí zrušení některých regulačních poplatků ve zdravotnictví na začátku loňského roku. „Naopak vliv změn cen energií by neměl být v meziroční lednové inflaci markantní,“ dodal.
„Pokud půjde cena ropy nahoru, může se inflace zvyšovat poměrně rychle, protože ekonomice se daří. Můžeme najít poptávkové důvody, proč by inflace měla jít nahoru, nicméně zatím jde cena ropy dolů,“ řekl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
„Inflace bude nižší, než ČNB předpokládala ve své listopadové prognóze (1,4 procenta), což bude pro ČNB další argument pro to, aby hovořila o posunutí termínu ukončení kurzového závazku (hranice 27 korun za euro) na začátek roku 2017,“ zmínil Seidler.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ČNB potřebovala k opuštění kurzového závazku, aby inflace v české ekonomice byla po nějakou dobu vyšší než inflace v eurozóně. Seidler ale nevylučuje ani možnost, že se z důvodu personálních změn v bankovní radě ČNB v polovině letošního roku mohou intervence změnit už ve druhé polovině tohoto roku.
