Praha - Nezaměstnanost v Česku v srpnu zůstala třetí měsíc v řadě na 7,4 procenta. V srpnu bylo v Česku bez práce 535 tisíc lidí, o šest tisíc méně než v červenci. „Nezaměstnanost sice zůstává, co se týká procentního vyjádření, na stejné úrovni, ale v absolutních číslech došlo k poklesu počtu nezaměstnaných,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda. Zlepšení přinesly hlavně sezonní práce v zemědělství nebo lesnictví. Nezaměstnanost by měla v dalších měsících díky ekonomickému oživení dále klesat, ale s nástupem zimy by měla mírně stoupnout kvůli konci letních brigád.
Počet nezaměstnaných by se ale podle statistiků měl znovu zvýšit v říjnu. Na trh práce totiž vstoupí letošní absolventi škol. „V září by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout nebo vlivem příchodu hlavní vlny absolventů do evidence stagnovat. V říjnu, s postupným utlumováním sezonních prací, pak může vzrůst. S největší pravděpodobností se ale nedostane na loňské hodnoty,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková.
Na trhu práce by se mělo v následujících měsících podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka střetnout několik protichůdných tendencí. „Na jedné straně pokračuje růst průmyslu, což přináší nabírání nových zaměstnanců. Ekonomické oživení by mělo příznivě působit i na další sektory, jako jsou služby a stavebnictví. Na druhou stranu budou na růst nezaměstnanosti tlačit negativní sezonní faktory,“ uvedl.
Za celý letošní rok by měla míra nezaměstnanosti podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské klesnout na 7,5 procenta z loňských 7,7 procenta. „Budou-li nadále růst volná pracovní místa, míra nezaměstnanosti by měla letos ještě v průběhu podzimu mírně poklesnout na nové letošní minimum,“ uvedla.
V srpnu nadále rostl počet pracovních míst, zaměstnavatelé nabízeli 54 724, zhruba o 14 000 více než před rokem. Situaci na trhu práce stále ovlivňují sezonní práce v zemědělství, stavebnictví, hotelnictví, gastronomii, lázeňství, lesních závodech a povrchových lomech.
Každý devátý nezaměstnaný v Česku má nějaké postižení. Celkem úřady práce na konci srpna evidovaly 60 490 takových uchazečů o místo. Je to nejnižší počet od počátku krize, vyplývá ze statistik nezaměstnanosti. Podle vedení Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se přístup k handicapovaným pracovníkům postupně mění a firmy je začínají přijímat.
Úřad práce na konci měsíce evidoval 25 385 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. „Ve srovnání s předchozím měsícem jich přibylo 1637, meziročně jich ale evidujeme o 6 526 méně. Na celkové nezaměstnanosti se tak výrazně nepodepsali. Mírné navýšení jejich počtu navíc vykompenzovali učitelé a pedagogičtí pracovníci, kteří se ve větší míře vrátili zpět do zaměstnání,“ uvedla Bílková.
Zaměstnavatelé měli v srpnu největší zájem například o pomocné pracovníky ve stavebnictví a v rostlinné výrobě, zedníky, manipulační dělníky, pracovníky v gastronomii, prodavače a policisty. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Uplatní se IT specialisté, grafici, strojírenští technici, pracovníci v marketingu, ve zdravotnictví i v sociální oblasti. Přednost dávaly firmy proškoleným specialistům s praxí.
Nejvíce nezaměstnaných je na Ústecku, nejméně v Praze
Nejvyšší míra nezaměstnanosti je dlouhodobě v Ústeckém kraji, aktuálně činí 10,7 procenta. Druhá nejvyšší nezaměstnanost je v Moravskoslezském kraji, 9,8 procenta. V obou případech je to o desetinu procentního bodu méně než v červenci. Nejnižší podíl nezaměstnaných mezi kraji je tradičně v Praze, nyní 5,3 procenta. Na druhém místě je Plzeňský kraj, kde to bylo 5,6 procenta.
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo 67 regionů, rostla v osmi okresech. Nejnižší nezaměstnanost hlásí Praha-východ, nejvyšší byla v okresech Most, Ústí nad Labem a Bruntál. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr vykázalo 35 regionů.
Podpora a dluhy
Ovšem zůstat odkázaný na podporu v nezaměstnanosti může mít důsledky. Třeba i kvůli dluhům, které může člověk rychle nahromadit. Například v Libereckém kraji má vážné problémy se splácením dvanáct procent nezaměstnaných. Úřady práce tu proto pořádají i školení finanční gramotnosti.
Ve srovnání s Evropou je nezaměstnanost v Česku průměrná
Míra nezaměstnanosti podle Eurostatu, což je údaj používaný pro mezinárodní srovnání, řadí Česko nadále pod evropský průměr. Podle úřadu práce míra české nezaměstnanosti v této metodice vycházející z červencových výsledků dosahovala 5,8 procenta, zatímco v celé EU to bylo v průměru 9,8 procenta. Nezaměstnanost v Česku je podle analytika ČSOB Petra Dufka jednou z nejnižších v celé Evropě. „A situace se postupně zlepšuje i v rámci kategorie mladých lidí do 25 let, která je jednou z nejvíce postižených v rámci celé EU,“ uvedl. Nižší nezaměstnanost je pouze v Rakousku, Německu a na Maltě.
Stavebnictví si v červenci ve srovnání s loňskem mírně pohoršilo - kleslo o tři celá a sedm desetin procenta. I přesto se letos stavební výrobě začíná dařit a většinu roku roste. Čeští stavaři se letos dočkají prvního růstu po pěti letech krize. „Dle mého názoru má stavebnictví i realitní trh to nejhorší už za sebou. Ostatně výsledky za 1. polovinu roku byly velmi slibné, i když byly velmi ovlivněné mírnou zimou,“ myslí si ekonom ČSOB Petr Dufek. Ještě líp je na tom tuzemský průmysl, který zrychlil na víc než osm a půl procenta. Tradičně k tomu podle statistiků přispěla výroba aut.
