Praha/Washington/Hongkong – Neúroda je synonymem letošní sklizně v řadě zemí napříč celým světem. Hlásí ji Česko stejně jako USA nebo Rusko. A to tlačí ceny zemědělských komodit vzhůru. V návaznosti na to se očekává zdražování pečiva i masa, protože zemědělci používají pro krmení zvířat například kukuřici nebo sóju, jejichž sklizeň je podobně jako v případě obilovin letos také slabá. Špatnou sklizeň pocítí podle zemědělců na svých peněženkách i Češi. Světová banka se ale spíše obává dopadů na nejchudší obyvatelstvo. Málokdo si ale uvědomuje, že růst cen potravin může ve svém důsledku vést ke zpomalení celé světové ekonomiky už tak těžce zasažené evropskou dluhovou krizí.
Pečivo by mohlo v důsledku špatné sklizně zdražit o 10 až 15 procent. Náklady na produkci kilogramu vepřového vzrostou asi o 5 korun. Za všechno může neúroda. V konkrétních číslech čeští zemědělci letos sklidí základních obilovin méně než před rokem. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu. Část úrody vzala za své kvůli holomrazům a jarnímu suchu. V létě se zase na úrodě podepsaly lijáky.
„Na závěry je zatím brzy. Konečný výsledek samozřejmě může ještě ovlivnit mnoho faktorů, zejména počasí. Dosavadní výnosy jsou ale pod dlouhodobým průměrem v regionu,“ uvedl předseda olomoucké Agrární komory Vladimír Dosoudil.
Asi největší ztráty zaznamenaly kvůli nepřízni počasí zemědělci na jižní Moravě. Agrární komora je před dvěma týdny vyčíslila na miliardu korun. Podle informací Jihomoravského kraje bylo v regionu poškozeno téměř 100 tisíc hektarů osevní plochy, tedy přibližně 60 procent jejich rozlohy. Největší ztráty hlásí Znojemsko a Břeclavsko.
Neúroda trápí USA, Ukrajinu i Austrálii
Sklady obilí se letos zřejmě nenaplní nejen v Česku, ale i v zahraničí. Například američtí farmáři zažívají nejhorší sucho za posledních 50 let. Přišli o velkou část úrody obilí a ani kukuřice na tom není nejlépe.
Luke Chandler, analytik Rabobank
„Spojené státy jsou velký vývozce obilí a olejnin, takže to pochopitelně má obrovský dopad i na globální trh.“
Zprávy o suchu, které snižuje výnosy zemědělských komodit, přicházejí i z dalších zemí – z Ruska, Ukrajiny i Kazachstánu. Austrálii potrápily záplavy a obavy nezmírňuje ani Indie. Neúroda se už začíná promítat i do cen obilovin a kukuřice na komoditních trzích. Ceny pšenice od poloviny června vyskočily o 50 procent, kukuřice podražila o 45 procent. Vzhůru šplhají také ceny sóji – za poslední dva měsíce vzrostly skoro o 30 procent, od konce loňského roku pak téměř o dvě třetiny.
Hrozí světu další potravinová krize?
Růst cen obilovin už znepokojuje i Světovou banku. Zdražování by mohlo mít velmi vážné a dlouhotrvající dopady na nejchudší obyvatelstvo. V porovnání s rokem 2008, který taktéž provázelo zdražování potravin, je nyní situace lepší snad jen v tom, že jsou nižší ceny ropy, což může usnadnit dovoz obilnin i masa ze zahraničí. Odborníci se ale obávají, zda bude vůbec kde brát. „Pak bude na stole nejhorší scénář: nedostatek je doma a nemůžete si mnoho nakoupit ani v zahraničí, protože zásoby jsou malé všude,“ popsal analytik Rabobank Jean-Yves Chow.
I přes katastrofické scénáře se počítá s tím, že se v rozvinutých zemích zdražení zemědělských plodin do cen potravin příliš nepromítne - třeba ve Spojených státech půjde podle odhadů jen o jednotky procent. V USA mají domácí ztráty kompenzovat dovozy z Latinské Ameriky a z Kanady, v Evropě pak z Francie nebo z Německa. Evropané i Američané tak nejspíš hladovět nebudou. I přes neúrodu budou podle odborníků i nadále hubnout jen tím, že sem tam vyrazí do posilovny. Na rozvojový svět, kde lidé vydávají většinu svých příjmů právě za základní potraviny a které jsou přitom silně závislé právě na dovozu, dopadne neúroda zřejmě mnohem hůř. Podle Světové banky mohou tyto země následky letošní neúrody nést další dlouhé roky.
Jim Yong Kim, prezident Světové banky
„Nemůžeme dovolit, aby krátkodobý rychlý růst cen potravin měl ničivé a dlouhotrvající dopady na ty, kteří ve světě patří k nejchudším a nejzranitelnějším. Když zdražují potraviny, rodiny jedí levněji, kupují méně výživné jídlo, což může mít katastrofální doživotní následky na miliony mladých lidí.“
Zdražování potravin potenciální rozbuškou světové hospodářské krize
Vysoké ceny zemědělských komodit navíc mohou přiškrtit také světovou ekonomiku jako celek. V zemích, jako je Mexiko nebo Čína, dopadají přímo na široké vrstvy chudých a hrozí vyvoláním sociálních nepokojů. Proto se vlády rozvojových zemí často snaží inflační tlaky mírnit zpřísněním měnové politiky. Takové kroky ovšem brzdí hospodářský růst, který již nyní citelně zpomaluje kvůli dluhové krizi v eurozóně. Další zpomalení by tak mohlo způsobit problémy.
„To, co teď světová ekonomika opravdu potřebuje, je pauza. Jakýkoliv inflační tlak, a obzvlášť ten, který přibrzdí uvolňování (měnové) politiky v rozvojovém světě poskytujícím růst globální ekonomice, by byl problém,“ varoval šéf komoditního výzkumu banky Goldman Sachs Jeffrey Currie.
