Nervozita kolem Španělska: Výnos z jeho dluhopisů nad 6 procenty

Madrid - Výnos španělských desetiletých dluhopisů vzrostl dnes poprvé v letošním roce nad hranici šesti procent. Pokračuje tak nárůst španělských úvěrových nákladů, vyvolaný obavami z toho, že ekonomický propad a problémy bankovního sektoru dotlačí čtvrtou největší ekonomiku eurozóny do dluhové krize a přinutí ji nakonec přijmout finanční pomoc od zahraničních partnerů.

Výnos klíčového dluhopisu vyskočil dopoledne až na 6,15 procenta z pátečního závěru 5,93 procenta. Za minulý týden stoupl tento výnos o zhruba půl procentního bodu. Nad šesti procenty je výnos poprvé od loňského prosince, kdy na trhu vrcholily obavy z nákazy dluhovou krizí ve Španělsku a Itálii a kdy v Madridu nastoupila nová konzervativní vláda.

V pátek se obavy o Španělsko vyostřily po zprávě, podle níž španělské banky v březnu zvýšily výrazně závislost na levných půjčkách od Evropské centrální banky a půjčily si od ní dvakrát tolik než v únoru. Kvůli tomu stouply na nové maximum ceny pojistek proti riziku státního bankrotu Španělska a dnes tyto ceny šplhaly na nová maxima.

Lyn Graham-Taylor, analytik Rabobank

„Jsme zpátky v plně krizovém modu. Vypadá stále pravděpodobněji, že Španělsko míří k určité formě záchranného balíku.“

Rostou rovněž výnosy italských dluhopisů, které u desetileté obligace vystoupily o 0,10 procentního bodu na 5,63 procenta. Klesaly naopak výnosy bezpečných německých obligací – výnos desetiletého bondu se snížil na rekordní minimum 1,628 procenta a překonal dosavadní minimum z loňského listopadu.

Trhy se bojí: Budou chtít zadlužené země vůbec splácet?

„Není pochyb o tom, že Španělsko se nachází ve svízelné situaci, která je dána dlouhodobě schodkovou platební bilancí a deficitními veřejnými financemi. Nicméně podprahová obava, která žene trhy k stále nižším hodnotám aktiv ve zranitelných zemích eurozóny, již možná v současnosti nevyplývá ze strachu, že dané země nebudou schopny dostát svým závazkům, ale z toho, že nebudou ochotny splatit za daných podmínek své dluhy,“ upozornil analytik ČSOB Jan Čermák.

Klíčovým testem z hlediska dopadu tohoto vývoje na aktuální vládní úvěrové náklady bude tento týden čtvrteční aukce španělských pěti a desetiletých dluhopisů. Za kritickou hranici pro dlouhodobější splacení dluhopisů se považuje u desetiletých bondů sedm procent, po jejímž překročení požádaly eurozónu o pomoc od roku 2010 postupně Řecko, Irsko a Portugalsko. Po překročení šesti procent však podle analytiků často následuje zrychlený nárůst. Výnos španělských pětiletých dluhopisů dnes překonal hranici pěti procent.

Španělsko i Itálie krizi zatím odolávají

K sedmiprocentní hranici se výnosy španělských dluhopisů přiblížily loni na podzim a italské dluhopisy tuto hranici dokonce mírně překračovaly. K výraznému zmírnění krizové situace na trhu dluhopisů zemí eurozóny vedly levné tříleté úvěry, které Evropská centrální banka na konci prosince a v únoru poskytla v masivním množství komerčním bankám. Analytici přepokládají, že bez dalšího zásahu centrální banky se španělské výnosy dostanou v dohledné době nad sedm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...