Praha - Vláda kvůli hospodářské krizi chystá opatření na podporu zaměstnanosti a posílení poptávky, dále pak i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury. Zároveň například hodlá usnadnit přístup firem k penězům. Po dnešním šestihodinovém jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) s ekonomickými ministry to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Všechna opatření by měla utvořit ucelený Národní protikrizový plán.
Desetičlenná Národní ekonomická rada vlády přednesla ministrům své návrhy na řešení krize. Podle premiéra Mirka Topolánka obsahovaly na 250 různých opatření, o kterých se bude dále jednat. NERV bude nakonec pracovat se dvěma scénáři, a to s jedním, že ekonomika ještě poroste, a s druhým, že nastane hospodářský pokles.
Kalousek po jednání NERV:
„Na příjmové straně rozpočtu jsou prioritami našeho snažení zaměstnanost a posílení domácí poptávky, která logicky s tou zaměstnaností souvisí. Výdajovými prioritami jsou investice do vědy, vzdělání, do regionální infrastruktury.“
Vláda na základě jednání NERV připraví svůj protikrizový plán, který zahrne opatření jak na příjmové, tak na výdajové stránce státního rozpočtu. Kalousek ale zdůraznil, že vláda bude při reakci na krizi myslet i na to, aby dále výrazně nevzrostlo dluhové zatížení České republiky. Podle něj je to důležité kvůli tomu, aby opatření v dlouhodobém výhledu nezpůsobila hospodářství další problémy. „Nejde si fiskální politiku představovat jako dostihy, kdo dá víc,“ podotkl Kalousek.
Na příjmové stránce jmenoval Kalousek například možnost zavedení odečitatelných položek ze základů sociálního pojištění u mladých lidí, kteří teprve nastupují do práce. Výdaje rozpočtu by měly mířit především do vědy, vzdělání, dopravní obslužnosti a do projektů, jako je například program Panel Státního fondu rozvoje bydlení na rekonstrukce panelových domů.
„Výdajové stimuly, když jsou omezeny rozpočtovými možnostmi, jdou právě do oblastí, které přispějí k tomu, že dopady krize na českou ekonomiku se zmírní,“ řekl člen NERV Martin Jahn. Soukromé investice by zas měla povzbudit možnost zrychlených odpisů z letos realizovaných investic.
Členové rady se podle Kalouska shodli, že přes nutnost krátkodobých stimulů ekonomiky nemůže vláda rezignovat na dlouhodobé úkoly, například reformy zdravotního a penzijního systému. Vláda se nechce dostat do situace, kdy by nynějších zhruba 50 miliard korun na úroky ze státního dluhu zvýšila na dvojnásobek, zdůraznil ministr financí. „Protože to by hrozilo dlouhodobou nestabilitou veřejných rozpočtů a velkými potížemi při financování státního dluhu,“ vysvětlil.
Předseda sociálních demokratů, kteří své zástupce do ekonomické rady odmítli vyslat, NERV odsuzuje. „Je to sdružení velmi nesourodé, a jak se ukazuje z jednotlivých návrhů, řada pánů přichází jen s náměty, které se týkají jejch zájmových skupin,“ míní Jiří Paroubek. Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek už tak vyhraněný není. Zrychlené odpisy podle něj byly obsažené už v předchozích návrzích ČSSD. „Odečitatelná položka sociálního pojištění je něco, o čem se dá diskutovat,“ dodal Mládek.
