NERV: Snižme sociální pojištění, podpoříme konkurenceschopnost

Praha – Konkurenceschopnost České republiky je nejvíce zatížena vysoko nastaveným sociálním pojištěním. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto navrhuje její snížení, a naopak se přiklání ke sjednocení daně z přidané hodnoty. Výstupy NERVu v oblasti konkurenceschopnosti ČR dnes představil předseda vlády Petr Nečas spolu s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem a profesorem ekonomie a koordinátorem pracovní skupiny NERV Konkurenceschopnost Michalem Mejstříkem.

NERV předložil vládě více než 300stránkový dokument s radami, jak postupovat, aby Česko lépe obstálo na světovém ekonomickém poli. „Vláda bude z tohoto materiálu vycházet při sestavování své strategie konkurenceschopnosti České republiky,“ uvedl Nečas.

Premiér upozornil, že ekonomická rada hodnotí jako nejvíce zatěžující daň sociální pojištění a navrhuje její snížení. Odvody ze sociálního pojištění tvoří jednu třetinu příjmů rozpočtu. „Když to změníme například ve prospěch DPH, tak rozpočet činíme více odolný vůči případným krizím,“ dodal.

„Ono je strašně jednoduché zaměstnanci strhnout daň z výplatní pásky. Dříve či později tím prodražujete pracovní sílu. A firmy, které tady jsou, se můžou do půl roku sbalit a odejít klidně na východ,“ varuje analytik a spoluautor závěrečné zprávy NERV Aleš Michl.

Rada naopak navrhuje sjednocení DPH. „Pro nás je to další argument v diskuzi o důchodové reformě,“ uvedl premiér. V oblasti daní pak NERV podle šéfa kabinetu prakticky kopíruje snahu vlády o zjednodušení zákona o dani z příjmů, zejména co se týče počtu výjimek. Ministerstvo financí chystá představit reformu daňového systému na přelomu února a března.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu:

„Z pohledu konkurenceschopnosti jedna sazba DPH velmi zjednodušuje a zprůhledňuje prostředí pro podnikání, protože není problém s přepočítáváním sazby DPH na jednotlivé položky, dojde ke snížení byrokracie a zabránění daňovým únikům.“

Věci veřejné jsou k návrhům NERVu skeptické

Podle vládních Věcí veřejných je však sjednocení sazby DPH dle zahraničních zkušeností neefektivní. „Jednotná sazba DPH je evropské unikum, které má pouze Dánsko. Evropské státy mají dvě nebo dokonce tři sazby,“ uvedl poslanec VV a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Radim Vysloužil. Pokud se podle něj úroveň DPH ustálí na 19 nebo 20 procentech, pocítí zdražení většina společnosti: „Náklady pro čtyřčlennou rodinu se měsíčně zvýší až o 1500 korun.“ Strana již dříve oznámila, že bude prosazovat sníženou sazbu DPH pro základní potraviny.

Podle Nečase se v Česku vnímání slova konkurenceschopnost smrsklo na tezi, že čínské výrobky jsou levnější díky levnější pracovní síle a je třeba bránit jejich dovozu. Premiér však zdůraznil, že mnohem důležitější je to, že Čína nyní vyváží nejvíce vysoce vyspělých technologií na světě: „Z tohoto pohledu už to není jen o nějakých čínských či asijských textilních výrobcích, ale dnes již často o sofistikovaných technologických celcích. Velmi snadno se může stát, že nás tyto země z hlediska technologického rozvoje mohou předběhnout.“

Rostoucí světovou konkurenci podle něj nevyřeší nová evropská regulace, ale pouze nastavení takových podmínek podnikání a fungování státu a obecně celé společnosti, které nám umožní soupeřit s celosvětovou konkurencí. Nečas zopakoval, že více než jakákoliv vládní opatření prospělo českým exportérům oslabení koruny v době po propuknutí finanční krize. „Naše přibližování se Evropě znamená, že česká koruna bude nadále posilovat, a my budeme ztrácet levnou cenovou konkurenceschopnost,“ vysvětlil.

Premiér Petr Nečas

„Ze slova konkurenceschopnost se stává klíčové slovo následujícího ekonomického vývoje nejenom u nás, ale v celé Evropě… Jedině konkurenceschopnost nám může zajistit pracovní místa a jedině tak udržíme zaměstnanost a perspektivu dalšího vývoje naší ekonomiky.“

Nečas podpořil návrh NERVu, aby se zkvalitnilo hodnocení dopadu nových zákonů, tzv. RIA. Nově by mu měly podléhat návrhy poslanců a senátorů. „Řada legislativních chyb vznikla pozměňovacími návrhy poslanců,“ prohlásil šéf vlády. Zákony by také měly být hodnoceny z hlediska rizika korupce. Nad kvalitou těchto hodnocení by měla dohlížet nově vzniklá Národní rozpočtová rada.

Experti si stěžují na zkostnatělost veřejné správy

Podle expertů je brzdou rozvoje a konkurenceschopnosti i veřejná správa. „Data o produktivitě v ČR ukazují, že veřejný sektor a jeho produktivita je brzdou české ekonomiky,“ uvedl premiér.

Ekonom a člen NERVu Michal Mejstřík zmínil, že pokulháváme i v oblasti inovací. Podle něj se systém financování vědy musí změnit: „Jsme v množství objemu prostředků v této oblasti, ať už soukromých, nebo veřejných, tak jsme úplně na konci sedmadvacítky. A pak se divíme že spousta dobrých nápadů zapadá.“

Členové NERVu navrhují v oblasti finančních trhů například privatizovat menšinové části státních firem přes burzu. Takto se podle Nečase osvědčilo obchodování s akciemi ČEZu. Analýzu bude ekonomická rada zveřejňovat po částech v následujících šesti pondělcích. Dokument má odpovědět například na to, proč se v tuzemsku nedaří boji s korupcí, proč se propadá české školství, a nebo proč české zboží stále častěji neobstojí v zahraniční konkurenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci navrhují přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 1 mminutou

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...