Problémy evropské ekonomiky nejsou jen problémem Evropy, ale doléhají také na USA a Asii a vice versa. Tvrdí to předseda České společnosti ekonomické a konzultant rakouské centrální banky Petr Jakubík. To je podle něj i důvod, proč by čeští představitelé měli sledovat například jednání o americkém fiskálním útesu. A v rozhovoru pro Portál ČT24 dodává: "V minulosti, když se na jednom konci světa něco stalo, tak se nákaza nešířila tak rychle. Když se podíváme na Česko, tak koho před dvaceti lety zajímalo, co se děje v Číně?"
Za systémovým rizikem stojí hlavně velká provázanost světových trhů. Pohyb akcií na burze v New Yorku se okamžitě projeví i na druhém konci světa. Finanční trhy tak dávají centrálním bankám zpětnou vazbu. „Trhy říkají, jak vidí stav reálné ekonomiky. Když pak vlády a centrální banky reagují, tak je výsledek vidět zase až na finančních trzích,“ říká Jakubík. Občas se tane, že centrální banky nebo politici reagují o krok později, tedy že reagují na dění na burzách, a nikoliv naopak. A taková situace teď podle Petra Jakubíka panuje, a to kvůli současné provázanosti celosvětového dění a globalizaci. Procesy probíhají v reálném čase a je těžké od sebe oddělit, co je příčina a co následek.
Politika Fedu
Americká ekonomika se propuknutí současné hospodářské krize bránila tím, že do ekonomiky začala pumpovat biliony dolarů. Podle Jakubíka byl tento krok nutný. „Pokud se ale na tyto kroky podíváme s ohledem na dlouhodobou stabilitu, tak je to krok, který bylo třeba udělat, protože je potřeba ekonomiku nastartovat a peníze do ekonomiky dostat,“ míní.
- Zasedání Fedu autor: Chip Somodevilla, zdroj: Isifa/Getty Images
- Americký dolar autor: Arno Burgi, zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE
Pokud chce centrální banka zabránit tomu, aby došlo k totálnímu kolapsu finančních trhů, tak dle Jakubíka tyto intervence dělat musí. Jinak budou chybět peníze v reálné ekonomice a dopady budou daleko horší, než by byly, kdyby k záchranným plánům nepřistoupila, doplňuje.
Nedostatečná integrace – problém evropské ekonomiky
Jedním z faktorů, který v současnosti limituje hospodářský vývoj v Evropě, je nedostatečná integrace, míní Jakubík. Jednotlivé země nejsou dostatečně ekonomicky podobné a z toho vznikají ty problémy úplně ve všem. Nemají stejné daně, sociální politiku, penzijní systémy a z toho vzniká velká neflexibilita.
Petr Jakubík varuje před odlišným fungováním evropských ekonomik
„Když se dnes někoho zeptáte, jak se bude počítat váš důchod v případě, že jste strávil část života někde a další část někde jinde, tak nikdo neví. A to je špatně, je to velká brzda.“
Navíc malé otevřené ekonomiky, mezi které patří i ta česká, příchod krize podcenily. „Firmy měly obchodní partnery mimo epicentrum krize a myslely si, že je zpomalení nepotká. Ukazuje se ale, že to není pravda,“ uvádí poradce rakouské centrální banky. „Trhy, když vidí riziko celosvětově, tak si to promítnou i velmi zprostředkovaně na každou jednotlivou zemi a výrazně dopředu. Pak se vytvoří nervozita na trzích a celá transmise se urychluje a dochází i k vyšší materializaci.“
Česko potřebuje strukturální reformy
Česko má přitom rezervy především ve fiskální oblasti. Podle Jakubíka sice není současná výše veřejného dluhu tolik alarmující a v porovnání s ostatními zeměmi jsme na tom dobře. „Nicméně to neznamená, že není nutná fiskální konsolidace. Je potřeba vyřešit strukturální reformy. A to nejen pro Česko, ale pro všechny ekonomiky zemí střední a východní Evropy,“ dodává.
Podle něj je z pohledu rizik výhled na letošní rok pozitivní. „Z pohledu růstu ekonomiky to ještě bohužel moc nepocítíme. Růst HDP očekávám zhruba kolem nuly - pokud bude vývoj příznivý. Konsolidace musí být adekvátní a pruznější,“ říká prezident České společnosti ekonomické. I nadále tak pro Českou republiku i další země z regionu střední a východní Evropy (CEE) zůstává hlavním rizikem právě okolní prostředí - především růst v Německu a obecně v eurozóně.
Petr Jakubík je konzultant rakouské centrální banky. Pracuje na modelování systémového rizika pro střední a východní Evropu. Zároveň je i prezidentem České společnosti ekonomické a přednáší na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. V minulosti pracoval v řadě mezinárodních i národních institucí jako Evropské centrální bance, Bance pro mezinárodní platby, České národní bance, nebo finské či maltské centrální bance. V rámci řady projektů pracoval například v srbské či turecké centrální bance.
