Berlín - Podle německého ústavního soudu není možné, aby o záchranném fondu eurozóny (EFSF) v Německu rozhodovala jen speciální devítičlenná parlamentní komise, jak to dosud předpokládal Spolkový sněm. Pravidlo, podle něhož měl tento podvýbor finančního výboru v některých naléhavých záležitostech rozhodovat za celou dolní komoru parlamentu, je proto ve velké části původně předpokládaných případů neúčinné. Podle německého ministra financí znamená rozhodnutí ústavního soudu komplikace při rozhodování o eurovalu a může to snížit jeho palebnou sílu tolik potřebnou pro boj s krizí.
Druhý senát ústavního soudu toto pravidlo předběžně zrušil ve zrychleném procesu už v listopadu. Až do dnešního konečného verdiktu tak musel Spolkový sněm legislativu související s eurovalem stejně schvalovat na plenárních zasedáních. Německý parlament nyní musí najít nová procesní pravidla pro schvalování pomoci eurozóně.
Předseda soudu Andreas Vosskuhle rozhodnutí zdůvodnil tím, že je třeba garantovat tolik parlamentní legitimity, kolik jen je možné. „Čím méně členů výbor má, tím je méně reprezentativní,“ dodal soudce Peter Huber.
Rozhodnutí podvýboru podle ústavního soudu zůstávají přípustná pouze v případě, že jde o nákupy státních dluhopisů na finančních trzích. V těchto případech totiž podle soudu je vzhledem k důvěrnosti rozhodnutí oprávněné, když o nákupech nerozhoduje celý Spolkový sněm, ale jen malé grémium. „Z tržního hlediska je ta argumentace logická. Když kupuji jako aktér na trhu určité dluhopisy, dlouho se o tom diskutuje třeba v parlamentu a ví se předem, že to plánuji, tak se jako spekulant té věci přizpůsobím a můžu z toho těžit,“ podotkl politolog Petr Robejšek.
Manfred Neumann, profesor Univerzity Bonn
„Myslím, že z pohledu společenské atmosféry není dobré, když veřejnost soudí, že malý panel může přijímat enormní rozhodnutí, za která budou později daňoví poplatníci platit.“
Dosud ve Spolkovém sněmu platilo ustanovení, že tajně jednající grémium zastupuje práva 620členného Spolkového sněmu „v případech zvláštní naléhavosti nebo důvěrnosti“.
Ústavní soud rozhodoval na podnět dvou poslanců sociální demokracie (SPD) Swena Schulze a Petera Danckerta. Ti ve své stížnosti argumentovali, že přesunutí naléhavých rozhodnutí, která navíc mají dopad na státní rozpočet, z pléna na zvláštní grémium je vylučuje z rozhodovacího procesu. To údajně bylo proti ústavě a poškozovalo práva poslanců.
Ministr financí Wolfgang Schäuble naopak ve prospěch výboru argumentoval tím, že pokud mu soud rozhodovací pravomoc odejme, může to ohrozit schopnost eurovalu, odpovědět na krizi tak rychle, jak je potřeba. Řádný rozhodovací proces ve Spolkovém sněmu totiž může důležitá rozhodnutí značně oddálit. Ústavní soud nicméně na jeho argumenty nedbal, dnešním usnesením dal zapravdu sociálnědemokratickým poslancům.
Politolog Petr Robejšek hodnotil v rozhovoru pro ČT24 dnešní rozhodnutí německého ústavního soudu jako kladné. „Ústavní soud zabránil tomu, co plánovala německá vláda, a sice aby se německý parlament stal úplně jasnou pobočkou investičních bank, která se zcela přizpůsobuje potřebám finančních trhů a poukazuje peníze,“ prohlásil.
