Berlín - Na záchranu zadlužených jihoevropských zemí šly z evropských rozpočtů v posledních letech stovky miliard eur. V přepočtu se finanční injekce vyšplhala na víc než 10,25 bilionu korun. Například Německo ale ze situace značně profitovalo. S odvoláním na německé ministerstvo financí to uvedl magazín Der Spiegel. „Německo si mohlo dovolit platit nízké úroky, a přesto byly jeho dluhopisy atraktivní. Díky tomu ušetřilo desítky miliard eur,“ konstatoval hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Dluhová krize na jihu Evropy vyvolala v investorech nedůvěru. Dluhopisů zemí postižených krizí se začali zbavovat a vrhli se na takzvané „bezpečné přístavy“. Jedničkou přitom bylo právě Německo, které z toho těžilo.
Analytik České spořitelny Luboš Mokráš:
„Výnosy z německých dluhopisů v posledních týdnech rostly. Souvisí to s tím, že se ve Spojených státech spekuluje, že bude Fed pomalu ukončovat kvantitativní uvolňování. Díky tomu rostou výnosy amerických dluhopisů – a Evropa je následuje.“
Němci se zároveň méně zadlužovali
Úroky klesly zhruba o procento. Německo tak za pět let ušetřilo bezmála 41 miliard eur. „Německo navíc dokázalo zlepšit veřejné finance, méně zadlužovat německý stát, což generovalo další úspory,“ prohlásil Marek. „Přidáme-li výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 plus ty, ze kterých bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme k částce 67 miliard eur. To bude úleva pro národní rozpočet,“ zní závěr studie Allianz.
- Německé ministerstvo financí se podle Spiegelu snaží ze současných nízkých úroků u německých státních dluhopisů získat výhody pro státní rozpočet, co nejdéle to bude možné. Na trh proto umisťuje stále více papírů s dlouhou dobou splatnosti. Podíl dluhopisů splatných za méně než tři roky klesl od roku 2009 do roku 2012 z 71 na 51 procent.
Podobně ale podle ekonomů z dění na jihu Evropy profitovaly i další země. Na levnějších půjčkách tak ušetřily třeba Finsko, Rakousko, Nizozemsko nebo Francie. „Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo. Zatím jsme neztratili ani cent,“ okomentoval situaci finský ministr financí Martti Salmi.
Naproti tomu ovšem tyto země vydaly ze svých rozpočtů na pomoc zadluženému jihu stovky miliard eur. Třeba německé ministerstvo financí vyčíslilo dosavadní náklady zhruba na 599 milionů eur. Suma navíc nejspíš ještě poroste. „Německo je přesto velmi v plusu,“ poznamenal ale k číslům Mokráš.
Jak je na tom nyní německá ekonomika?
Ve druhém čtvrtletí se největší evropská ekonomika, která má klíčový vliv na české hospodářství, vymanila z útlumu a zaznamenala nejsilnější růst za více než rok.
Podle Bundesbanky bude ekonomika Německa a zbytku eurozóny i ve druhém pololetí těžit z rekordně nízkých úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). Ta slíbila, že ponechá sazby na minimu delší dobu.
