Německo může přijmout euroval i fiskální pakt, má ale podmínky

Karlsruhe - Německý ústavní soud v Karlsruhe vynesl netrpělivě očekávaný verditk. Německo může přijmout záchranný fond eurozóny ESM i fiskální pakt. Soud ovšem stanovil podmínky týkající se mimo jiné výše finančních závazků Německa. Pro eurozónu je však verdikt dobrou zprávou, záchranný fond může začít fungovat. Eurozóna tak nepřijde o polštář v objemu stovek miliard eur, který by mohl zachránit problémové členy skupiny před bankrotem.

Ústavní soud dal stálému záchranného fondu s majetkem v objemu 700 miliard eur (přes 17 bilionů korun) zelenou. Klade mu ale do cesty podmínky. V případě, že by se Německo mělo na fondu účastnit více než 190 miliardami eur, je nutný souhlas poslanců spolkového sněmu. Vedle toho soud nařídil, že slib mlčenlivosti pracovníků ESM nesmí vést k tomu, aby sněm neměl dostatek informací o činnosti fondu.

Soudci při svém rozhodování brali v úvahu i ekonomický význam paktu, proto odmítli vydat předběžné opatření, které by německému prezidentovi Joachimu Gauckovi znemožnilo příslušné zákony podepsat. „Hospodářské a politické následky, s nimiž by mohlo být spojen výrazně opožděný vstup napadených zákonů v účinnost, se dají jen stěží spolehlivě odhadnout,“ zdůvodnil rozhodnutí nejvyššího justičního orgánu v zemi jeho předseda Andreas Vosskuhle.

Kritici: Německým daňovým poplatníkům se euroval prodraží

Kritici poukazují na to, že pokud Německo ESM ratifikuje, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků. „V Evropě jsou dva postoje na řešení krize, jeden je tištění peněz a ten druhý jsou reformy. Problémem je, že ti, kteří chtějí reformy, musí platit za ty, kteří chtějí tisknout peníze. Němci chtějí peníze vydělávat, ne je tisknout,“ uvedl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. 

ESM měl původně fungovat už od července, první rok souběžně s jeho dočasným předchůdcem Evropským fondem finanční stability (EFSF). Německý parlament vznik ESM stejně jako smlouvu o rozpočtové odpovědnosti schválil na konci června. Okamžitě je ale u ústavního soudu napadli jejich odpůrci, kteří tvrdí, že tato opatření jsou v rozporu s německým ústavním pořádkem a porušují práva německého parlamentu.

Pavel Nesset, ekonom

„Pokud euroval bude fungovat, tak tím, že vyvolá důvěru na finančních trzích. De facto se od něj čeká, že bude nakupovat problémové vládní dluhopisy.“

Po verdiktu soudu může začít stabilizační mechanismus fungovat během několika týdnů. „Jakmile Německo smlouvu ratifikukje, mohou rychle začít pracovat grémia ESM, a fond ESM tak během několika málo týdnů bude funkční,“ zdůraznil německý státní sekretář pro finance Steffen Kampeter. Podle šéfa ministrů financí zemí eurozóny Jeana-Claudea Junckera by se tak mělo stát 8. října.

Soud dal zelenou i fiskálnímu paktu

Kromě stálého stabilizačního mechanismu se dnes jednalo také o fiskálním paktu. Ten podepsalo v březnu 25 vlád států EU a zavázaly se v něm dodržovat pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů, které zakotví do vlastních právních systémů. V případě jeho nedodržování jim budou hrozit automatické sankce. K paktu se tehdy nepřipojily jen Británie a Česko. Případné nepřijetí fiskálního paktu ještě v Německu by bylo tvrdou ranou pro kancléřku Angelu Merkelovou.

Verdikt soudu povzbudil euro i akciové trhy

Analytici se shodovali na tom, že nepřijetí paktu a stabilizačního mechanismu by znamenalo pro euro katastrofu. Oslabit by podle některých scénářů mohlo až k 21 korunám za euro. Pozitivní verdikt měl ale zcela opačný účinek. Euro začalo posilovat k hranici 1,2900 USD za euro, což je podle společnosti Patria čtyřměsíční maximum.

„Trhy očekávaly, že to bude ratifikováno s určitými podmínkami, což je, zdá se, tento případ. Podmínky proto zjevně neznamenaly velké překvapení,“ uvedl manažer Old Mutual Asset Management Kevin Lilley. „Trhy to nešokovalo v negativním slova smyslu, a proto jim to umožnilo růst,“ dodal. Evropské akcie vystoupaly po verdiktu nejvýše za posledních 14 měsíců. Zisky indexů se pohybují mezi 0,5 procenta až procentem u hlavních západoevropských indexů, od procenta výše u jižního křídla eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 15 mminutami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cena ropy však i nadále pokračuje v růstu. CNN uvedla s odvoláním na své zdroje, že administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa nepočítala s možností, že Írán uzavře Hormuzský průliv.
01:35Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 5 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 8 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 23 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánovčera v 12:46
Načítání...