Německo může přijmout euroval i fiskální pakt, má ale podmínky

Karlsruhe - Německý ústavní soud v Karlsruhe vynesl netrpělivě očekávaný verditk. Německo může přijmout záchranný fond eurozóny ESM i fiskální pakt. Soud ovšem stanovil podmínky týkající se mimo jiné výše finančních závazků Německa. Pro eurozónu je však verdikt dobrou zprávou, záchranný fond může začít fungovat. Eurozóna tak nepřijde o polštář v objemu stovek miliard eur, který by mohl zachránit problémové členy skupiny před bankrotem.

Ústavní soud dal stálému záchranného fondu s majetkem v objemu 700 miliard eur (přes 17 bilionů korun) zelenou. Klade mu ale do cesty podmínky. V případě, že by se Německo mělo na fondu účastnit více než 190 miliardami eur, je nutný souhlas poslanců spolkového sněmu. Vedle toho soud nařídil, že slib mlčenlivosti pracovníků ESM nesmí vést k tomu, aby sněm neměl dostatek informací o činnosti fondu.

Soudci při svém rozhodování brali v úvahu i ekonomický význam paktu, proto odmítli vydat předběžné opatření, které by německému prezidentovi Joachimu Gauckovi znemožnilo příslušné zákony podepsat. „Hospodářské a politické následky, s nimiž by mohlo být spojen výrazně opožděný vstup napadených zákonů v účinnost, se dají jen stěží spolehlivě odhadnout,“ zdůvodnil rozhodnutí nejvyššího justičního orgánu v zemi jeho předseda Andreas Vosskuhle.

Kritici: Německým daňovým poplatníkům se euroval prodraží

Kritici poukazují na to, že pokud Německo ESM ratifikuje, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků. „V Evropě jsou dva postoje na řešení krize, jeden je tištění peněz a ten druhý jsou reformy. Problémem je, že ti, kteří chtějí reformy, musí platit za ty, kteří chtějí tisknout peníze. Němci chtějí peníze vydělávat, ne je tisknout,“ uvedl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. 

ESM měl původně fungovat už od července, první rok souběžně s jeho dočasným předchůdcem Evropským fondem finanční stability (EFSF). Německý parlament vznik ESM stejně jako smlouvu o rozpočtové odpovědnosti schválil na konci června. Okamžitě je ale u ústavního soudu napadli jejich odpůrci, kteří tvrdí, že tato opatření jsou v rozporu s německým ústavním pořádkem a porušují práva německého parlamentu.

Pavel Nesset, ekonom

„Pokud euroval bude fungovat, tak tím, že vyvolá důvěru na finančních trzích. De facto se od něj čeká, že bude nakupovat problémové vládní dluhopisy.“

Po verdiktu soudu může začít stabilizační mechanismus fungovat během několika týdnů. „Jakmile Německo smlouvu ratifikukje, mohou rychle začít pracovat grémia ESM, a fond ESM tak během několika málo týdnů bude funkční,“ zdůraznil německý státní sekretář pro finance Steffen Kampeter. Podle šéfa ministrů financí zemí eurozóny Jeana-Claudea Junckera by se tak mělo stát 8. října.

Soud dal zelenou i fiskálnímu paktu

Kromě stálého stabilizačního mechanismu se dnes jednalo také o fiskálním paktu. Ten podepsalo v březnu 25 vlád států EU a zavázaly se v něm dodržovat pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů, které zakotví do vlastních právních systémů. V případě jeho nedodržování jim budou hrozit automatické sankce. K paktu se tehdy nepřipojily jen Británie a Česko. Případné nepřijetí fiskálního paktu ještě v Německu by bylo tvrdou ranou pro kancléřku Angelu Merkelovou.

Verdikt soudu povzbudil euro i akciové trhy

Analytici se shodovali na tom, že nepřijetí paktu a stabilizačního mechanismu by znamenalo pro euro katastrofu. Oslabit by podle některých scénářů mohlo až k 21 korunám za euro. Pozitivní verdikt měl ale zcela opačný účinek. Euro začalo posilovat k hranici 1,2900 USD za euro, což je podle společnosti Patria čtyřměsíční maximum.

„Trhy očekávaly, že to bude ratifikováno s určitými podmínkami, což je, zdá se, tento případ. Podmínky proto zjevně neznamenaly velké překvapení,“ uvedl manažer Old Mutual Asset Management Kevin Lilley. „Trhy to nešokovalo v negativním slova smyslu, a proto jim to umožnilo růst,“ dodal. Evropské akcie vystoupaly po verdiktu nejvýše za posledních 14 měsíců. Zisky indexů se pohybují mezi 0,5 procenta až procentem u hlavních západoevropských indexů, od procenta výše u jižního křídla eurozóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 1 hhodinou

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 3 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
včera v 20:38

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
včera v 19:53

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánovčera v 19:46

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
včera v 15:14

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánovčera v 14:12
Načítání...