Německo by odklon od jádra mělo koordinovat s EU

Berlín – Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) se nelíbí plánovaný odklon Německa od jádra, který včera tamní kancléřka Angela Merkelová ohlásila během příštích deseti let. Šéf IEA Nobuo Tanaka varoval Německo před samostatným postupem. Podle jeho názoru by se měl Berlín v této otázce v zájmu celého regionu pokusit o dohodu s Evropskou unií. „Jinak budou obětovány udržitelnost a bezpečnost dodávek v celé Evropě,“ upozornil Tanaka. Kromě Německa žádný další stát zatím o odklonu příliš nehovoří. Unie však bude svoje elektrány hromadně testovat. Česká republika testy už chystá, udělá si je sama.

Energetická bezpečnost Německa klesne 

Nobuo Tanaka o plánu na odstavení 17 jaderných elektráren:

„Nejde jen o německý problém, ale o evropský problém.“

Plány Berlína se podle Tanaky dotknou celého vnitřního evropského trhu s elektřinou. Německo bude v důsledku svých plánů muset dovážet nejen více elektřiny, ale také více plynu a uhlí, dodává šéf IEA. To povede k poklesu německé energetické bezpečnosti. „Závislost na jiných zdrojích bude stoupat,“ předpověděl.

Pro změnu energetických plánů se Německo rozhodlo po březnové havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kterou způsobilo silné zemětřesení doprovázené ničivou přílivovou vlnou tsunami. Japonské úřady dokonce havárii označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986. Německo nejprve na tři měsíce pozastavila platnost loňského prodloužení životnosti 17 jaderných elektráren. Na stejnou dobu nařídila uzavřít sedm nejstarších bloků a nechala prověřit bezpečnost všech německých reaktorů. V červnu chce ale kabinet Angely Merkelové oznámit termín, dokdy nechá všechny atomové elektrárny v zemi odstavit. Mohlo by to být do deseti let. Místo jádra chce Německo ve větší míře využívat energie z obnovitelných zdrojů.

Fukušimská katastrofa nahání světu hrůzu, ceny elektřiny vyletí vzhůru

V důsledku nedávné jaderné havárie ve Fukušimě poklesne podíl jaderné energie na celosvětovém zásobování proudem, předpovídá trend IEA. V roce 2035 by podle aktuální prognózy měl podíl činit jen deset procent, zatímco dosavadní odhady hovořily o 14 procentech. To bude podle Tanaky znamenat zdražení energií pro odběratele, protože bude nutné vyrobit více elektřiny z plynu a obnovitelných zdrojů. Kdyby se scénář skutečně naplnil, za 25 let by více než dvě třetiny světové produkce elektřiny pocházely právě z alternativních zdrojů. Cena proudu by pak podle Tanaky stoupla o 20 procent proti úrovni, jaké by dosáhla při vysokém podílu energie z jádra. „Je to proveditelné, ale bude to něco stát,“ upozornil odborník.

Česko si testy jaderných elektráren udělá samo

Jaderná havárie v Japonsku také vyvolala sérii testů jaderných elektráren po celém světě. Výjimkou není ani Česká republika. Ta však rozhodla, že si je udělá sama. „Pokud se Evropská unie dohodne ještě na dalších testech, nebude problém provést je dodatečně,“ dodal náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Taková shoda ale schází. O podobě zkoušek nyní jedná ministerstvo se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Ke spuštění budou testy připravené v červnu. Kromě přírodních katastrof se budou zkoumat i možné dopady extrémních teplot. Píší o tom dnešní Lidové noviny.

Česká republika nebude jediným státem, který si poradí sám. Stejně bude postupovat například i Francie. Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové práce na přípravě testů začaly už v polovině dubna. Provozovatel jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, společnost ČEZ, dostane čas na zpracování testů do konce září. Zátěžových testů se neobává. „Jakmile bude finální verze zátěžových testů vytvořena na odborné úrovni, nebudeme čekat na jejich politické vyhlášení a začneme je realizovat,“ řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...