Brusel - Mezi Francií a Německem se rozhořel spor o zákaz spekulací se státními dluhy. K zakázu prodeje takzvaných CDS (Credit Default Swaps) spojených s dluhy některých států, tedy kontraktů mezi dvěma investory, podle nichž se jedna ze stran zavazuje druhé vyrovnat ztráty, které by vznikly například bankrotem země, v současnosti zejména Řecka, se přiklání Německo. Na druhé straně Francie chce dát finančním regulátorům pravomoc podobné obchody rušit.
Evropští politici se zaměřili zejména na tzv. naked CDS, kdy například investiční banka či hedgeový fond drží CDS, aniž by vlastnila dluhopisy jednotlivé země, na jejíž krach v podstatě sází. Podle dnešního vydání deníku Financial Times hodlá Berlín zároveň zvýšit transparentnost obchodů s CDS prosazením registrace jednotlivých obchodů.
V posledních měsících dostaly spekulativní obchody pod tlak především euro a členské státy eurozóny. Evropská společná měna oslabuje především kvůli vývoji v Řecku, které se ocitlo ve vážných problémech kvůli velkým dluhům a vyvolává obavy o stabilitu celé eurozóny.
Evropský měnový fond odsunut do pozadí
I když evropští politici v uplynulých dnech přišli s myšlenkou vzniku společného měnového fondu pro země, které vyměnily národní měny za euro, tato idea se pomalu vytrácí na úkor snahy regulovat nebo zakázat obchody s CDS. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová označila vznik měnového fondu, jehož pravomoci by byly srovnatelné s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), za zajímavý, ale podle ní není v nejbližší budoucnosti prioritou: „Mezinárodní měnový fond trvalo vybudovat celkem 40 let.“
Navíc proti myšlenkám na vznik evropského měnového fondu se zvedá opozice i v Německu. Celá řada politiků vládnoucí CDU/CSU, jejíž členkou je i německá kancléřka Angela Merkelová, s ní totiž nesouhlasí. Podle německého zástupce v Evropské centrální bance a zároveň šéfa německé centrální banky Axela Webera diskuse o měnovém fondu, jenž by mohl pomoci státům, které se dostaly do existenčních problémů, nejsou nijak užitečné. Státy jako Řecko by se podle něj měly soustředit především na „osekávání“ veřejných výdajů.
Podle německého týdeníku Der Spiegel vznik evropského měnového fondu na své pondělní schůzce odsouhlasí ministři hospodářství a financí eurozóny, takzvaná euroskupina, ale podle internetového serveru Eurointelligence to není příliš pravděpodobné: „Upřímně tomu moc nevěříme. Zpráva je extrémně vágní a říká, že ministři chtějí přijmout jakousi základní deklaraci, aniž by uváděla detailnější postup, jak to chtějí udělat.“
