Přebytek rozpočtu německé vlády byl loni navzdory slabšímu růstu německé ekonomiky nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990. Podle předběžných údajů, které v pondělí zveřejnilo ministerstvo financí, dosáhl 13,5 miliardy eur (340,5 miliardy korun). Předchozí rekord byl z roku 2015, kdy přebytek činil 12,1 miliardy eur.
Ministerstvo uvedlo, že k rekordu přispěly především nízké úrokové sazby. Vláda musela zaplatit za své staré dluhy úrok zhruba 12 miliard eur. Daňové příjmy pak byly o 3,5 miliardy eur vyšší, než se plánovalo.
Převážná část tohoto přebytku bude převedena do rezervního fondu vytvořeného po uprchlické krizi a určeného na pomoc při integraci migrantů. Finance ve fondu tak stoupnou na 48 miliard eur. Z toho téměř dvě třetiny již byly vyčleněny na použití. Podle ministerstva je ve fondu nyní k dispozici zhruba 17,1 miliardy eur, napsala agentura Reuters.
Agentura DPA upozornila, že se loni nepodařilo vyčerpat peníze z různých zvláštních fondů spolkové vlády. Byly to mimo jiné peníze na investice do škol a rozšíření center pro péči o děti či digitalizaci, ale také z energetického a klimatického fondu.
Ekonomika má potíže
Německé hospodářství ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě kleslo o 0,1 procenta, protože dál oslaboval zpracovatelský průmysl, který je orientovaný na export. Odhad vývoje největší evropské ekonomiky za období od října do prosince zveřejnil před časem německý hospodářský institut DIW. „Doufat můžeme nanejvýš ve stagnaci,“ řekl agentuře Reuters ekonom DIW Claus Michelsen.
Odhad institutu DIW kontrastuje s prognózou mnichovského institutu Ifo. Ten odhadl, že hrubý domácí produkt Německa ve čtvrtém kvartálu pravděpodobně vzrostl o 0,2 procenta.
Výroba slábla od počátku loňského roku. Ekonomice pomáhala spotřeba, státní výdaje a stavebnictví. Němečtí výrobci se ale potýkají s globálními obchodními spory a s nejistotou kolem odchodu Británie z Evropské unie. Automobilový průmysl čelí i nákladnému přechodu na elektrická vozidla a přísnějším emisním předpisům.
