Praha – Povinnost zahraničních dopravců vyplácet řidičům projíždějícím přes německé území minimální mzdu platnou v Německu odporuje evropskému právu. Je o tom přesvědčeno tuzemské ministerstvo dopravy. Minimální mzda v Německu v současnosti činí 8,50 eura (zhruba 235 korun) za hodinu. S vyplácením této částky zahraničním řidičům při průjezdu Německem má problém i polská vláda.
Ministerstvo dopravy připouští, že výklad německé legislativy je ve věci vyplácení minimální mzdy zahraničním řidičům sporný. „Dosavadní informace od německých orgánů ohledně rozsahu působnosti zákona jsou bohužel nejasné, a proto se ministerstvo práce a sociálních věcí obrátilo na spolkovou ministryni práce a sociálních věcí s žádostí o vyjasnění,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Andrea Volaříková. Na stanovisko spolkového ministerstva práce česká strana zatím čeká.
Nárok na minimální mzdu 8,5 eura mají v Německu od začátku roku všichni zaměstnanci s výjimkou učňů a studentů připravujících se na zaměstnání a také dlouhodobě nezaměstnaných po dobu prvních šesti měsíců od nástupu do práce. Za nedodržení minimální mzdy hrozí zaměstnavatelům pokuty v řádu desítek tisíc eur.
V tuzemsku kritizují toto nařízení zejména autodopravci. Obávají se, že jim neúnosně zvýší náklady, údajně až o pětinu na kilometr. Německá minimální mzda je totiž oproti české více než čtyřnásobná a hodinová mzda českého šoféra na ni nedosáhne (v Česku činí minimální hodinová mzda 55 korun, zatímco v Německu zmíněných 235 korun). Zástupci dopravců považují aplikaci zákona na zahraniční firmy za diskriminační, protože jej žádná jiná evropská země neuplatňuje. Německo tím podle nich porušuje evropský princip volné dopravy.
Kromě vyšších nákladů přinesl nový zákon českým přepravcům také víc papírování. Německým celníkům totiž musejí hlásit každého řidiče a dobu, kterou na německém území za volantem stráví. Tuzemští dopravci se však podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixe novým zákonem zatím moc neřídí.
Opatření se nelíbí ani dalším evropským zemím
Zavedení německé minimální mzdy i pro tranzitující řidiče kritizoval také europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). Podle něj při průjezdu českého řidiče přes Německo nevzniká žádný obchodní vztah s německým zákazníkem; tranzitující dopravce ani není v přímé konkurenci s domácími dopravci.
Aby po zahraničních dopravcích nepožadoval dodržování německé minimální mzdy, už Berlín vyzvalo i polské ministerstvo infrastruktury. Alespoň „do doby vyjasnění souladu předpisů a jejich interpretace s právem EU“. Varšava se domnívá, že bruselská norma upravující práci v zahraničí dává Německu právo požadovat vyplacení minimální mzdy v případech, kdy firma svého zaměstnance přímo vyšle za prací do Německa, což se netýká řidičů projíždějících různými evropskými zeměmi.
Kromě polských a českých dopravců mají vůči německé normě výhrady rovněž firmy z Maďarska, pobaltských zemí a dalších států východní části Evropské unie. A jak uvedla polská média, kritika se ozývá také z Británie, Irska či Španělska.
