Berlín/Nikósie - Němečtí poslanci schválili záchranný úvěr pro Kypr. Desetimiliardovou injekci podpořili už minulý týden ministři financí eurozóny. Země ale bude muset z vlastních zdrojů obstarat 13 miliard. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble přitom varoval před „nákazou“ dalších zemí eurozóny, pokud Spolkovým sněmem záchranný úvěr neprojde. Nakonec se mu povedlo kolegy přesvědčit - pro hlasovalo 487 z 620 poslanců.
Němečtí poslanci přitom záchranný úvěr pro bankrotem ohrožený Kypr schválili velkou většinou. Bez jejich souhlasu by se totiž nerealizoval. Politici přitom měli původně velké výhrady k pomoci středomořskému ostrovu s nálepkou daňového ráje, kam si své peníze schovávali zejména bohatí Rusové.
Schäuble: Je třeba zabránit nákaze
„Pomoci Kypru je nutné. Musíme zabránit tomu, aby se problémy Kypru staly novými problémy eurozóny,“ zdůraznil Schäuble v projevu před poslanci na úvod parlamentní debaty o záchranném úvěru pro ostrov. „Evropská centrální banka i Evropská komise potvrdily, že z Kypru se mohou do celé eurozóny rozšířit nákazové efekty,“ dodal a upozornil především na hrozbu pro krizí sužované Řecko.
„Pokud nám nebudou čísla souhlasit, tak půjčku zřejmě národní parlamenty neodsouhlasí,“ uvedla rakouská ministryně financí Maria Fekter. „Život je plný rizik, ale my jsme za poslední tři roky dokázali, že se s riziky umíme opatrně vypořádat a vždy najdeme zodpovědné řešení,“ řekl její německý protějšek Schäuble.
Petr Robejšek, analytik:
"Nejvíc mě zaujalo to, jak pan ministr náhle objevil, že obchodní model na Kypru nefunguje. Přičemž je to věc stará jako existence samotného ostrova. Navíc Kypr už minimálně dva roky nemá přístup k finančním trhům."
Kypr nyní musí vykoupit devět miliard od zachranného fondu eurozóny a miliardu od Mezinárodního měnového fondu třeba zabavením části vkladů v bankách. Ani to ale nebude stačit, oproti původním předpokladům totiž bude Kypr muset sehnat z vlastních zdrojů 13 miliard, tedy víc než dvě třetiny ročního HDP ostrova. Schválení půjčky na národní úrovni tak jisté není.
První peníze by měly přijít v květnu
Ve hře je podpora z fondů Evropské unie i seškrtání platů, důchodů, propouštění a zvyšování daní. Hrozí přitom, že snižování výdajů společně s omezením bankovního trhu povede k ekonomickému propadu. Na Kypru se už částečně uvolnila omezení týkající se finančních transakcí, ovšem primárně jen bezhotovostních. „Neměli by být tak přísní, dusí nás! Sice nám dají půjčku, ale zároveň řeknou - Musíte ji začít splácet zítra. To přece není možné,“ stěžuje si majitelka obchodu Ritsa Constantinou.
Kypr by měl první peníze z desetimiliardové půjčky získat v květnu. Bude tak mít aspoň na splacení části starých dluhů. Kyperští politici i představitelé eurozóny ale připouští, že celý problém zdaleka vyřešen není. Mohlo by proto dojít i na další půjčky nebo prodloužení splatnosti úvěru, jak tomu bylo například u Portugalska.
