Někteří členové Fedu by sazby zvýšili brzo, ale potřebují více dat

Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb, neboť krátkodobá rizika pro výhled americké ekonomiky se zmírnila. Fed to uvedl v nyní zveřejněném zápisu z červencového zasedání svého měnového výboru. Mezi jeho členy však panuje všeobecný souhlas, že k takovému kroku je zapotřebí více dat. Nejasné jsou podle části činitelů Fedu i vyhlídky inflace.

„Někteří… členové se domnívali, že hospodářské podmínky si brzy vyžádají další krok směrem k odstranění podpůrné měnové politiky,“ stojí v zápisu.

Vyhlídky americké ekonomiky a tamního trhu práce vidí měnový výbor optimisticky. Jeho členové rovněž zaznamenali stabilizaci na finančních trzích po výkyvech, které způsobilo červnové referendum o vystoupení Británie z Evropské unie. Několik členů výboru ale bylo toho názoru, že případné zpomalení tempa přijímání nových pracovníků by svědčilo v neprospěch brzkého zvýšení sazeb.

Měnový výbor má nyní deset členů s hlasovacím právem. Červencového zasedání se zúčastnilo dalších sedm představitelů Fedu z různých částí země, ti ale možnost hlasovat o měnové politice nemají. V této širší skupině centrální bankéřů jich několik vyjádřilo názor, že nízké úrokové sazby by mohly negativně ovlivňovat finanční stabilitu.

Dojde ke zvýšení ještě letos?

Fed nechal na svém posledním zasedání, které se konalo 26. a 27. července, svou základní úrokovou sazbu v pásmu 0,25 až 0,50 procenta. Uvedl však, že krátkodobá rizika pro hospodářský výhled Spojených států se zmírnila, čímž podle analytiků otevřel dveře ke zvýšení sazeb ještě v tomto roce, možná již v září.

Prezident newyorského Fedu a blízký spojenec předsedkyně Rady guvernérů Fedu Janet Yellenové William Dudley v úterý řekl, že Fed by mohl zvýšit úrokové sazby již na svém zářijovém zasedání. Investoři ale byli v poslední době stále více přesvědčeni, že k dalšímu zpřísnění měnové politiky Fed do konce roku nepřikročí.

Americké akcie v reakci na zprávu mírně prohloubily ztráty, ty se ale začaly později zmírňovat. Dolar smazal počáteční zisky a obchodoval se bez výraznějších změn.

  • Fed loni v prosinci poprvé po téměř deseti letech přikročil ke zvýšení základní úrokové sazby. Z rekordního minima 0,0 až 0,25 procenta, na kterém ji v rámci snahy o podporu hospodářského růstu držel od konce roku 2008, ji posunul o čtvrt procentního bodu. 
  • Další zvyšování úroků centrální banku donutily odložit obavy ohledně vývoje světové ekonomiky, výkyvy na finančních trzích a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...