Nejvíce letos zbohatl zakladatel internetového obchodu Amazon.com Jeff Bezos. Celkově ale boháči zchudli

Největší světoví boháči letos nepatrně zchudli. Nejbohatších 400 lidí planety přišlo v tomto roce o 19 miliard dolarů (468 miliard korun). Vyplývá to z indexu miliardářů, který zpracovává agentura Bloomberg. Je to první takový pokles za tři roky. Stojí za ním klesající ceny komodit a náznaky zpomalující čínské ekonomiky, což vyplašilo investory po celém světě.

Miliardářský index zachycuje změny ve velikosti jmění nejbohatších lidí světa, a to na každodenní bázi. K celoročnímu poklesu v něm došlo poprvé od roku 2012, kdy se začal sestavovat. „Obavy ohledně přetlaku ropy, mírných spotřebitelských výdajů a ohledně Číny, pukající jako talíř a strhávající s sebou komodity, se postaraly o to, že investoři dostali strach,“ uvedl miliardář Ken Fisher, zakladatel investiční společnosti Fisher Investments, která spravuje aktiva v objemu přes 65 miliard dolarů.

Největší propad v žebříčku letos zažil mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helú.

Nejbohatší Mexičan Carlos Slim Helú, který ovládá mobilního operátora América Móvil, byl ještě na jaře 2013 nejbohatším člověkem na světě, v tomto roce se ale propadl na páté místo. Regulátoři se totiž dále pokoušeli rozdělit jeho telekomunikační byznys, který ovládá většinu mexických pevných linek a mobilního volání. Slim přišel v této souvislosti skoro o dvacet miliard dolarů, napsal Bloomberg.

Zakladatel Microsoftu Bill Gates
Zdroj: ISIFA/EPA/Ian Langsdon

Nejbohatší člověk světa, spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates, přišel za celý rok o tři miliardy dolarů. Třetí nejbohatší člověk planety, americký investor Warren Buffett, ztratil 11,3 miliardy dolarů, když jeho investiční společnost Berkshire Hathaway dosáhla letos prvního záporného ročního výdělku od roku 2011.

Menší Gatesovo jmění a pokračující vzestup oděvního kolosu Inditex pomohly jeho zakladateli Amanciu Ortegovi stát se druhým nejbohatším mužem na Zemi. Ortega, který je od června 2012 nejbohatším Evropanem, rozšířil letos svůj majetek o více než 12 miliard dolarů, a přeskočil v žebříčku Slima i Buffetta. Na Gatese, jehož čisté jmění činí zhruba 83,6 miliardy USD, mu schází asi deset miliard USD, napsal Bloomberg v článku, který vychází ze stavu k pondělnímu závěru obchodování na newyorské burze.

Zdaleka nejvíce v rámci tohoto indexu letos zbohatl zakladatel největšího světového internetového obchodu Amazon.com Jeff Bezos.

Jmění zakladatele Amazon.com Jeffa Bezose se rozrostlo více než dvojnásobně na 59 miliard dolarů, což jej posunulo vzhůru o 16 příček na čtvrté místo v indexu. Rodák z amerického Nového Mexika za to vděčí ziskům svojí firmy, které potěšily investory.

  • Čisté jmění (v mld. USD)                 Změna čistého jmění za rok *                                                                                                                                     
    1. Bill Gates                      83,6                              -3,4
    2. Amancio Ortega        73,2                           +19,8
    3. Warren Buffett           62,5                            -15,3
    4. Jeff Bezos                     59,3                        +107,3
    5. Carlos Slim                   53                                27,0
    6. Charles Koch               50,4                             +0,2
    7. David Koch                   50,4                             +0,2
    8. Mark Zuckerberg       46,1                           +33,6
    9. Larry Page                    40,1                             34,9
    10. Larry Ellison              39,9                           - 18,3
  • Zdroj: Bloomberg 
  • *  k 28. 12. 2015 v %

Nejbohatší muž Hongkongu Yeung Kin nashromáždil jmění ve výši deseti miliard dolarů díky továrně Biel Crystal, kde se vyrábí skleněné kryty pro iPhony i další chytré telefony. A naopak nejbohatší Rusové dále chudli. Loni přišli o 55 miliard dolarů v důsledku uvalení západních sankcí kvůli ruské anexi Krymu v březnu 2014.  Letos v květnu dosáhli maxima ve výši 212 miliard dolarů, aby pak uzavřeli rok chudší o osm miliard dolarů. 

Celkově ovládá nejbohatších 400 lidí světa podle tohoto indexu dohromady 3,9 bilionu USD (více než 96 bilionů korun). Je to více než hrubý domácí produkt každého státu světa kromě tří největších světových ekonomik, totiž Spojených států, Číny a Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...