Jedná se zřejmě o nejočekávanější hospodářský krok roku, a to i přesto, že není jasné, kdy k němu dojde. Česká národní banka oslabuje kurz koruny už déle než tři roky a podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka by s intervencemi mohla skončit v polovině roku 2017. Finální slovo s napětím očekávají především exportéři, kteří se s koncem intervencí budou muset vyrovnat se silnější korunou.
Nejočekávanější ekonomický tah roku? Konec intervencí
UDÁLOSTI: Ekonomika očekává konec intervencí (zdroj: ČT24)
Devizové intervence spustila Česká národní banka ještě pod vedením Miroslava Singera v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad sedmadvaceti korunami za euro držel trh.
Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun. Tato praxe ale podle všeho v průběhu letošního roku skončí.
„Prognóza předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Těsně před Vánoci, 22. prosince, totéž zopakovala Bankovní rada.
Jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí uvedla polovinu roku a dodala, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Zároveň upozornila, že bude připravena intervenovat i po ukončení režimu za účelem zmírnění případných kurzových výkyvů koruny.
Už samotné ukončení intervenčního režimu totiž může způsobit rozkolísání kurzu. „Po ukončení intervencí by koruna mohla krátkodobě oslabit mezi devětadvaceti až třiceti korunami (za euro) a postupně by mohla začít posilovat. Její posílení bychom viděli na úrovni šestadvaceti korun, pětadvaceti korun padesáti halířích,“ uvádí ředitel finančních trhů společnosti Creditas Roman Koděra.
Odhady vývoje koruny po konci intervencí
Před prázdninami, nebo po volbách?
Analytik ČSOB Petr Dufek odhaduje, že ČNB opustí kurzový závazek už ve druhém čtvrtletí příštího roku. „Jeho konec ale nebude znamenat konec intervencí. ČNB sice přestane bránit úroveň 27 korun za euro a koruna pravděpodobně posílí, centrální banka ale bude případným nadměrným ziskům české měny bránit,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Očekává, že koruna po konci kurzového závazku posílí směrem k úrovni 26,10 Kč/EUR, ale v druhé polovině příštího roku uzavře kolem úrovně 26,50 Kč/EUR.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská naopak nevylučuje konec devizových intervencí až ke konci roku – po říjnových sněmovních volbách. „Čím více bude ČNB váhat s exitem, tím více se bude přibližovat termín parlamentních voleb. Bankovní rada ČNB proto rozhodne o exitu až po parlamentních volbách, předpokládejme v listopadu 2017 na čtvrté výročí kurzového závazku,“ soudí.
obrázek
Levnější dovolená a nároky na exportéry
Pro spotřebitele bude mít neoslabovaná koruna v dlouhodobém výhledu pozitivní dopad při koupi dovolené, neprojeví se ale hned, protože řadu pobytů Češi kupují s velkým předstihem. „Konec intervencí bude mít vliv až na pokles cen letních dovolených v roce 2018,“ uvádí marketingový ředitel CK Alexandria Petr Šatný.
Infografika
Pokud by ale po skončení zásahů proti koruně kurz posílil na stejnou hodnotu jako z listopadu 2013, Češi by mohli ušetřit alespoň za eura, která si na cestu vymění. Na dvou stech eurech až 240 korun.
Ze silnější koruny mohou mít naopak obavy exportéři, kteří díky intervenci v posledních letech prodávali svoje výrobky do ciziny za stabilně výhodné ceny. „Naši exportéři prokázali v posledních letech schopnost získávat zakázky a mají předpoklady překonat jak rekordní čísla z roku 2015, tak i očekávaná rekordní čísla z roku 2016. Případné posílení koruny však výsledek exportu v korunovém vyjádření zbrzdí,“ uvádí ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu Lukáš Martin.
Zkušení exportéři po ukončení intervencí na kurzu podle Hospodářské komory neprodělají, neboť si své kurzy zajistili v bankách. Narovnání kurzu však logicky znamená i zdražení pro zahraniční odběratele. Udržení stávající míry zisku bude proto podle komory znamenat opět tlak na úsporu nákladů v podnicích, ať již v oblasti lepší organizace výroby či inovací.