Nečasovi se nelíbí, aby lidé platili povodňovou daň

Praha - Premiér Petr Nečas zvažuje, jestli budou lidé skutečně platit 100 korun na protipovodňová opatření. S návrhem zavést speciální rezervu proti povodním přišlo ministerstvo financí před dvěma týdny, kdy se velká voda přehnala přes Liberecko a Ústecko. Podle předsedy vlády by se peníze měly hledat jinde, než snižovat slevy u daně z příjmu. Řekl to dnes v Otázkách Václava Moravce. Nečas také řekl, že škrty v rozpočtu na příští rok sníží růst ekonomiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Škrty jsou podle něj nezbytné, vláda ale nezůstane jen u nich a plánuje výrazné reformy. Premiér nicméně vyloučil zvyšování přímé daně, protože to považuje za vraždu ekonomiky.

Ministr financí Miroslav Kalousek přišel s návrhem snížit od roku 2011 dvě slevy u daně z příjmů fyzických osob. Chce tak získat až 5 miliard korun na protipovodňovou rezervu ve státním rozpočtu. To se ale nelíbí premiérovi Petru Nečasovi. „Já s tím mám problém,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce s tím, že prý není možné zvyšovat přímé daně. „Je to závažný slib mé politické strany, a pokud se nepletu i strany TOP 09, že nebudeme zvyšovat přímé daně,“ uvedl.

Podle něj Kalouskův návrh zpracovával už předešlý ministr, není o něm ale ještě rozhodnuto a bude se o něm ještě diskutovat. Nečas upozornil na to, že v návrhu ministerstva financí nejde o protipovodňový fond, ale o zvláštní položku ve státních finančních aktivech v podobě rezervy povodňové solidarity. Její naplňování může být i jiné než cestou snížení odpočitatelné položky u daně z příjmu fyzických osob, dodal.

Nečasova slova ale rozčílila ministra financí Miroslava Kalouska: „Ten návrh jsem tam vkládal já - po dohodě s premiérem. Pokud pan premiér změnil názor, já ho nezměnil. Nechci zvedat sazbu u přímých daní, nicméně stokoruna slevy na dani mi připadá jako velmi únosná.“

Opozice naopak vyjádření premiéra přivítala. Stínový ministr financí Jan Mládek z ČSSD říká: „Jsem velmi rád, že pan předseda vlády Nečas pochopil, že to je opravdu špatný nápad, a že od něj začíná ustupovat.“

Škrty nejsou reformy

Zvyšování přímých daní označil Nečas v pořadu za vraždu ekonomiky. Obhajoval ale vládní škrty. Ty by podle něj mohly v příštím roce snížit růst ekonomiky o 0,6 až 0,7 procentního bodu. „Kdybychom tyto kroky neudělali, tak ve střednědobém horizontu deficity nás začnou stahovat dolů a začnou utlumovat ekonomický růst,“ řekl Nečas.

Vláda plánuje snížit mzdy ve státním sektoru s výjimkou platů učitelů. Kabinet také sníží celkový objem provozních výdajů o desetinu. Platy poslanců a ústavních činitelů by měly klesnout o pět procent. Krátit se budou i některé sociální dávky, omezí se podpora stavebního spoření. Zruší se některé ambasády, zastaveny budou i některé dopravní stavby. „Úspory jsou nezbytné a škrty jsou nezbytné,“ obhajoval to Nečas.

Proti čemu se ale ohradil, je zvyšování přímých daní. „To je vražda ekonomiky. V době počátku ekonomického růstu to nejhorší, co by se mohlo udělat, je zvýšit přímé daně, daně z příjmu, protože to by podvázalo ekonomický růst ne pouze na jeden rozpočtový rok, jako se tomu stane v případě škrtů, ale skutečně na několik let dopředu,“ myslí si.

Premiér také slíbil, že vláda nezůstane jen u škrtů. „Jako premiér garantuji, že budou provedeny reformy, to znamená, že nezůstaneme u pouhých škrtů,“ uvedl. Vláda proto plánuje důchodovou reformu, reformu zdravotnictví nebo vzdělání. Tyto úpravy si ale podle Nečase žádají změny v zákonech, přijdou tedy na řadu až v následujících letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 16 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...