Nečas je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu EU

Praha - Premiér Petr Nečas prohlásil, že je připraven zablokovat vznik bankovního dohledu v Evropské unii. A to v případě, pokud nebudou vyřešeny sporné návrhy ohrožující stabilitu českého systému. O bankovní unii začnou jednat představitelé členských zemí na summitu v Bruselu už zítra.

premiér Petr Nečas

„Celkem 95 procent tuzemského bankovního trhu je ovládáno zahraničními matkami. To nás musí vést k velké opatrnosti v rámci regulace. Jde o zajištění garancí pro tuzemský sektor, proto můžeme těžko souhlasit například se vzájemným půjčováním. Kdyby byla předložena bankovní unie v současné podobě, tak bychom to bezpochyby vetovali.“

Vláda považuje za nerealistické spuštění dohledového systému od ledna 2013.

Nečas: Chceme jen zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru

Cílem vlády je podle Nečase pouze zajistit stabilitu domácího bankovního sektoru. „Patříme jen mezi tři země OECD, které nemusely dávat peníze do bank. Vklady přesahují objem úvěrů a máme kvalitní dohled,“ uvedl Nečas. Skepticky se k jednotnému dohledu v rámci EU vyjadřuje dlouhodobě i Česká národní banka.

Podle ČSSD by se mělo Česko na bankovní unii podílet

„Pokud se nebudeme účastnit na tomto procesu integrace, tak se může stát, že budeme bokem možnosti ten vývoj ovlivnit,“ tvrdí místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

Asociace exportérů pak dnes vládu vyzvala, aby vstupu ČR do bankovní unie „všemi dostupnými prostředky“ zabránila. Podle asociace by začleněním Česka do bankovní unie mohlo být přímo ohroženo zdraví nejvýznamnějších tuzemských bank a většiny proexportně orientovaných společností v ČR. „Naše banky již jednou prošly očistnou kúrou, která stála daňové poplatníky více než 500 miliard korun. Nedopusťte, aby se tato situace s pravděpodobně ještě mnohem horšími ekonomickými dopady opakovala,“ uvedli exportéři.

Exportéři: Bankovní unie by mohla znamenat konec českého bankovnictví

Podle nich by pravomoc regulátora bankovního trhu měla dál zůstat v rukou České národní banky. Bankovní unie by podle exportérů prý mohla znamenat konec českého bankovnictví. 

„Pro Česko, které není členem eurozóny, je zapojení do těchto mechanismů velmi riskantní a může přinést jenom ztráty,“ říká Pavel Páral, šéfredaktor týdeníku Euro.

Evropská centrální banka by měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. „Vytvořit bankovní dohled je naší hlavní prioritou,“ prohlásil v minulosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle něj by tak byly lépe zajištěny vklady a unie by měla nástroj k odvrácení krize.

Protesty před ECB
Zdroj: Ralph Orlowski/ISIFA/Getty Images

O bankovní unii budou jednat představitelé členských zemí EU na summitu v Bruselu 18. a 19. října. Aby návrh začal platit, musí ho schválit všechny země sedmadvacítky. V zákulisí Summitu se podle odborníků budou řešit hlavně problémy Řecka a Španělska. Řekové si už výrazně utahují opasky. Španělé naopak s žádostí o finanční pomoc stále otálejí. V zájmu Německa je, aby Španělé o pomoc požádali až příští měsíc. Může se tak totiž projednat v jednom balíku s úvěrovým programem pro Řecko a záchranou Kypru. Němečtí voliči by tak podle odborníků byli shovívavější k dalším zahraničním výdajům jejich vlády.

Berlín dal už dříve najevo, že s rozšířením kontroly na všechny bankovní ústavy v měnové unii nesouhlasí. Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu EU na konci června signalizovala, že by chtěla podřídit dozoru ECB jen 25 největších bank v eurozóně. Dohled nad všemi bankami podporuje naopak francouzský prezident François Hollande.

„Ohledně bankovní unie čekám, že dojde k velice malému pokroku. Domnívám se, že i po tomto summitu přetrvají rozpory mezi Německem na straně jedné a zbytkem ekonomik na straně druhé,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Posílení supervize, díky níž by mimo jiné měla Evropská centrální banka získat podle návrhů komise nové dozorové pravomoci nad 6 000 bankami v eurozóně, by mělo být jedním z hlavních stavebních kamenů bankovní unie. K dalším by měly patřit společný garanční systém vkladů a fond na řešení problémů bank. Návrhy, jak by měly tyto další části bankovní unie vypadat, nicméně Brusel zatím nepředstavil.

Bankovní dohled

  • Od ledna příštího roku by měl vzniknout dohled nad všemi bankami, které by požádaly o pomoc záchranný fond ESM.
  • Od července by se pak dohled rozšířil na banky, které jsou důležité pro finanční systém.
  • Zbývající banky by přešly pod dohled ECB od roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 2 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 4 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...