Nečas dál počítá se dvěma sazbami DPH, důchody zmrazit nechce

Praha - Česko zřejmě čekají i v příštím roce dvě sazby DPH - patnácti a dvacetiprocentní. Obě čísla by tak vzrostla o jeden procentní bod. Naznačil to premiér Petr Nečas. Podle něj jde prý o nejšetrnější variantu, jak přinést potřebné miliardy do státního rozpočtu. Opoziční ČSSD takové řešení odmítá a navrhuje zaměřit se například na firemní daně. S těmi ale koalice hýbat nechce. Nečas v Otázkách Václava Moravce také uvedl, že vláda má asi šest variant, jak v příštím roce valorizovat penze - zmrazit je nechce. Podle něj by zpomalení růstu penzí mělo být jen dočasné po dobu ekonomické stagnace.

Otázka, kde vzít příští rok 42 miliard pro státní kasu, zůstává bez odpovědi. Jednotlivé možnosti ale dostávají konkrétní obrysy. Podle Petra Nečase je mimo hru koaličně dojednaný návrh na sjednocení sazby DPH na 17,5 procentech. A padla i jednotná 20procentní sazba. V současné době se premiér přiklání k ponechání dvou sazeb –15 a 21 procent. „Považuji to za sociálně nejprůchodnější a vytvářející nejmenší tlak na inflaci.“

ČSSD navrhuje progresivní zdanění a růst firemních daní

Lídr sociálních demokratů Bohuslav Sobotka ekonomické plány kabinetu odmítá s tím, že vláda dopad škrtů dostatečně nekompenzuje. „Slíbil jste důchodcům, že budete kompenzovat nárůst cen valorizací důchodů. Ale neřekl jste ani slovo o tom, že budete měnit způsob valorizací, takže ta kompenzace nebude plná,“ řekl. ČSSD navrhuje variantu zvýšení daňové progrese, zvýšení firemních daní a zrušení stropů na odvody. Zvýšení daní pro firmy ovšem neradi vidí zástupci koalice s výjimkou Věcí veřejných. Nečas růst firemních daní a odvodů odmítl jako politickou sebevraždu.

Podle Nečase má vláda asi šest variant, jak by se mohly od příštího roku zvyšovat penze. „Ten konkrétní vzoreček (pro výpočet valorizace) bude teprve dohodnut. Máme zhruba šest variant, o kterých uvažujeme,“ řekl premiér. Podle něj by ke zbrzdění růstu penzí musela v době ekonomické stagnace přistoupit jakákoliv vláda. Argumentoval tím, že penzistů rychle přibývá. Řekl, že důchodců je 2,8 milionu a loni 51 procent důchodů bylo předčasných.

„Nikdo nemá zájem podlomit životní úroveň českých penzistů, proto valorizace bude,“ řekl Nečas. Podle něj by bylo správné, aby výpočet dál zahrnoval i kombinaci růstu mezd a inflace. Premiér uvedl, že kvůli letošní vyšší DPH se ceny zvedly o 1,2 procenta. Dodal, že za dalším růstem jsou vnější vlivy jako zvyšování cen potravin na zahraničních trzích či růst cen ropy a energií. Proti roku 2005 je reálná hodnota důchodu vyšší o 12 procent, řekl Nečas.

Důchodci
Zdroj: ČT24

Ekonomičtí ministři se rámcově shodli na tom, že vláda by měla snižovat schodky rozpočtu podle plánu a zemi nezadlužovat. Kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky budou ale potřeba větší škrty a další opatření. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhl mimo jiné zmrazení penzí na tři roky. Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) ČTK už dřív řekl, že by chtěl penze valorizovat aspoň o procento. Uvedl, že by se zvyšování mohlo řídit i tím, kolik se vybere na pojistném.

Průměrná výše starobního důchodu činila ke konci loňska 10 552 korun. Valorizace o jedno procento představuje výdaje asi 3,5 miliardy. Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který působí při CERGE-EI, by se kvůli plánovanému pomalejšímu růstu penzí mohly do chudoby propadnout tisíce lidí.

2 minuty
Reportáž Petra Vaška
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 6 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 9 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...