Nikósie/Brusel – Kyperský parlament odmítl převážnou většinou hluboce nepopulární plán jednorázového zdanění vkladů u tamních bank, který je podmínkou k tomu, aby Kypr získal od eurozóny finanční pomoc ve výši deset miliard eur (256 miliard korun). Kypr bude muset nyní přijít s alternativním plánem na získání peněz, jinak mu hrozí zhroucení bankovního systému a státní bankrot. Dav shromážděný před parlamentem nicméně po hlasování vypukl v jásot a skandování „Kypr patří svému lidu“. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble rozhodnutí parlamentu lituje, kyperský „obchodní model“ označil za nefunkční a ostrovní stát vyzval k rychlé reakci.
Návrh nezískal jediný hlas, protože vládnoucí strana Demokratické shromáždění se rozhodla se hlasování zdržet. Proti se vyslovilo 36 poslanců z celkových 56. Plán, jímž se část nákladů pomoci přesouvá na vkladatele, kteří byli v EU dosud úzkostlivě chráněni, je za tři a půl roku řešení dluhové krize v zemích eura bezprecedentní.
Analytici a investoři se obávají, že zdanění vkladů může vyvolat masové vybírání peněz z bank nejen na samotném Kypru, ale i v některých ohrožených velkých zemích měnové unie, zejména ve Španělsku a Itálii. Globální finanční trhy reagují od pondělka na hrozbu útoku na banky v eurozóně poklesem akcií a kurz eura k dolaru dnes klesl na nové tříměsíční minimum. Výsledek hlasování se však všeobecně očekával a trhy na něj už příliš nereagovaly.
Ministr financí bude (možná) odvolán
Kvůli krizi kolem zdanění vkladů by měl podle serveru řeckého deníku Kathimerini přijít o místo kyperský ministr financí Michalis Sarris. Ztratil prý důvěru prezidenta Nikose Anastasiadise. Sarris, který zamířil na jednání do Moskvy, kde má o situaci v kyperském bankovnictví jednat se svým ruským protějškem Antonem Siluanovem, ale informace o své demisi popřel.
Ministr Sarris Rusku nabídne odprodej dvou největších kyperských komerčních bank Bank of Cyprus a Laiki Bank za symbolické jedno euro. Obě banky jsou zadlužené a ratingové agentury je dlouhodobě označují jako značně rizikové. Kypr požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o pomoc loni v červnu poté, co tyto dvě největší banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a požádaly o pomoc stát.
Jejich prodej je jednou z cest, jak se vyhnout státnímu bankrotu a zároveň udržet na ostrově ruské investiční zájmy. Ruské firmy a občané mají v kyperských bankách uloženy desítky milionů eur. V Nikósii se spekuluje i o tom, že Rusko by prostřednictvím svého gigantu Gazprom chtělo ovládnout kyperská podmořská ložiska plynu.
Eurozóna podmínila finanční pomoc Kypru ve výši deseti miliard eur tím, že země vybere zhruba 5,8 miliardy eur od vkladatelů v bankách. Původní plán v zemi vyvolal pobouření, což ohrožovalo jeho přijetí parlamentem. Kyperská vláda proto předložila upravený návrh, který počítal s tím, že vklady do 20 000 eur (zhruba půl milionu korun) budou od daně osvobozeny. U ostatních vkladů do 100 000 eur měla být uplatněna sazba 6,75 procenta a u vyšších vkladů 9,9 procenta.
Formálně prý bude Sarris odvolán anebo sám podá demisi bezprostředně po svém návratu na Kypr. Podle vládních zdrojů v Nikósii přičítá prezident ministrovi za vinu, že nedostatečně hájil kyperské zájmy na víkendovém jednání zemí eurozóny, které se rozhody podmínit finanční pomoc Kypru vybráním téměř šesti miliard eur od vkladatelů u tamních bank. Sarris také nebyl s to přijít s návrhy řešení, jak z dané situace vybruslit.
Podle kyperských finančníků byl prezident Anastasiadis po návratu z Bruselu v určitém šoku a docházelo mu až postupně, jak významné požadavky eurozóna vůči Kypru vznáší. Prezident chce údajně odvoláním Sarrise dát najevo eurozóně, že na zdaňování peněz vkladatelů nepřistoupí, a ubezpečit Rusko, že vklady jeho firem a občanů nejsou ohroženy.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro televizní stanici ZDF uvedl, že situace na Kypru je vážná a Nikósie z toho může obviňovat jen sama sebe. „Kypr požádal o pomocný program. Pro takový program ale potřebuje spolehlivou cestu k tomu, aby se mohl vrátit na finanční trhy. Na to jsou ale kyperské dluhy příliš vysoké,“ dodal Schäuble.
Evropská komise záměr hájí
Za dohodu, ke které ministři financí eurozóny dospěli o víkendu, si Brusel vysloužil kritiku v celé Evropě. Podle odpůrců záměru eurozóna chystaným uvalením desátku na vklady v bankách porušuje svá vlastní pravidla. Podle evropských zákonů jsou totiž chráněny uložené částky do výše 100 000 eur (2,56 milionu korun) na klienta a banku.
Mluvčí Evropské komise Simon O'Connor ovšem prohlásil, že tyto záruky existují „jen v případě krachu banky“. V případě Kypru ale prý nejde o krach banky. „Hovoříme o jednorázovém zdanění, které bude uplatněno jako finanční opatření vůči všem bankovním účtům na Kypru,“ hájil rozhodnutí O'Connor.
Polovinu vkladů v bankách drží cizinci
Kypr je považován za daňový ráj. Například zisky zahraničních obchodních společností se v zemi zdaňují sazbou deset procent, což je nejméně v EU, a na příjmy ze zahraničí je nulová sazba. Podle deníku The Financial Times drží cizinci asi polovinu ze 68 miliard eur uložených v kyperských bankách.
