Návrh rozpočtu - nesnesitelná lehkost bytí Rusnokovy vlády

Praha - Vláda v demisi počítá v rozpočtu na příští rok se schodkem ve výši 112 miliard. Exministr financí Miroslav Kalousek ale tvrdí, že by se v rozpočtu dalo ušetřit až 24 miliard. Nemyslí si také, že by měl návrh Rusnokova kabinetu naději na schválení. Další politici pak označují rozpočet na příští rok jako opatrný, nereálný nebo údržbářský. Návrh podle zástupců politických stran zřejmě dozná změn, až o něm bude jednat nová sněmovna.

Ministr financí v demisi Jan Fischer tvrdí, že navrhovaný rozpočet se schodkem 112 miliard otevírá cestu k ekonomickému růstu. Jeho tempo odhaduje na 1,3 procenta. Na daňových výnosech to prý znamená asi 4 až 5 miliard navíc.

„Nevěřím, že se dá ekonomický růst kupovat na dluh. Chcete-li vidět, jak to dopadne, podívejte se do jižní části eurozóny,“ varuje před návrhem státního rozpočtu pro příští rok místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj jsou výdaje o 24 miliard vyšší, než bylo nezbytně nutné. „Těch 24 miliard bude muset někdo zaplatit. Nepokládám to za zodpovědné,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 Miroslav Kalousek. „Dobrý hospodář řekne: 'Utratím jen to, co skutečně musím,'“ dodal. 

Miroslav Kalousek:

„Někdo může utrácet bez odpovědnosti a legitimity, tak proč by se tou tužkou nerozmáchl, vypadá to hezky.“

Peníze
Zdroj: Martin Štěrba, Josef Horázný/ČTK

Podle Jana Mládka (ČSSD) je rozpočet spíš technický, údržbářský. „Trochu Rusnokově vládě závidím nesnesitelnou lehkost bytí při sestavování rozpočtu, protože oni dělají rozpočet, podle kterého většina z nich nebude fungovat a předají to někomu jinému,“ prohlásil.

„Vláda byla v zajetí nedostatku času, ale také nedostatku odvahy hlouběji sáhnout do rozpočtu. Nedá se říct, že by byl rozpočet až tak prorůstový, jako je opatrný,“ myslí si o vládním návrhu Jiří Dolejš (KSČM). Odstupující vláda podle něj měla zvážit větší investice do dopravní infrastruktury nebo podpořit investice úvěrů na bydlení. Komunisté by rádi ještě před schválením rozpočtu projednali také další prorůstové požadavky, jako například platy ve školství. 

Martin Kuba (ODS) zase míní: „Rozpočet není reálný, oproti našemu návrhu počítá s vyššími příjmy, které považuji za nereálné, a proti tomu ještě zvyšuje výdaje. To považuji za nešťastný krok.“ Podle Kuby se vyšší výdaje objevují především v resortech, jejichž ministři kandidují ve volbách. „V tom vidím předvolební ambice jednotlivých ministrů. Zaplať pánbůh, že nekandiduje ministr Cienciala, protože se obávám, že bychom v rozpočtu viděli i Důl Paskov,“ řekl Kuba.

Do Poslanecké sněmovny musí vláda rozpočet dodat do konce září. Jenže sněmovna je teď rozpuštěná a čeká se na volby. Rozpočet tedy zřejmě výrazně upraví až nová sněmovna a vláda. Kalousek proto nepředpokládá, že by stávající návrh měl ve sněmovně naději na schválení. Podle něj bude mít nová vláda zřejmě jiné priority. 

Nová sněmovna se bude návrhem zabývat nejdřív 26. listopadu, kdy ji čeká první schůze po předčasných volbách. Fischer uvedl, že až budou ustaveny orgány nově zvolené Poslanecké sněmovny, vláda jí předloží návrh rozpočtu znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 2 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...