Návrat k drachmě by Řecko oslabil ještě víc, míní Prouza

Pokud by Řecko po referendu muselo opustit eurozónu, prožilo by si další hubené roky. Nová měna by totiž prudce oslabila a ekonomika by znovu prošla recesí. „Ze země, která byla středně příjmová, by najednou byla chudá země,“ předpověděl v Otázkách Václava Moravce státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD). Podle analytiků oslovených agenturou Reuters by devalvace měny mohla zpočátku dosáhnout až 80 procent.

Řekové v referendu rozhodují, zda přijmou další úsporná opatření výměnou za finanční pomoc od zahraničních věřitelů. Vláda premiéra Alexise Tsiprase veřejnost vyzvala k odmítnutí navrhovaných reforem. Průzkumy nicméně ukázaly, že hlasování bude velmi těsné.

Pokud Řekové podmínky věřitelů v referendu schválí, mohla by nová dohoda podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) následovat relativně rychle. O případném odpuštění části řeckého dluhu, což považuje za nezbytné i Mezinárodní měnový fond, jsou nicméně věřitelé ochotní jednat až po zavedení reforem. „Byl by to až poslední krok. Nejdřív musí Řecko začít s reformami. Nikoliv, že nejdřív odepíšeme dluh a pak budeme opět zírat na to, že Řekové neplní, co slíbili,“ konstatoval Prouza.

V případě odmítnutí úspor se situace ještě víc zdramatizuje. Evropská centrální banka by totiž s velkou pravděpodobností přestala poskytovat řeckým bankám nouzovou likviditu, na které jsou závislé (podle řecké bankovní asociace dojdou zásoby hotovosti už v pondělí).

Že by odmítnutí věřitelských návrhů přiblížilo zemi odchodu z eurozóny a zavedení nové měny, potvrdil i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. „Bude Řecko po tomto referendu stále v eurozóně? Určitě ano, pokud ale řeknou 'ne', pak budou muset po referendu zavést jinou měnu, protože euro jako platební prostředek už nebude k dispozici. A ve chvíli, kdy někdo zavede novou měnu, odchází z eurozóny,“ prohlásil Schulz v rozhovoru pro německý rozhlas (rozhovor byl předtočen ve čtvrtek).

Francouzský ministr hospodářství Emmanuel Macron naopak stanici BFM řekl, že ani odmítnutí reforem v plebiscitu nemůže automaticky vést k odchodu země z eurozóny. Podobně hovořil před několika dny také předseda Evropské rady Donald Tusk.

Od dlužních úpisů k nové měně

Než by došlo k samotnému přechodu na novou měnu, musela by řecká vláda nejdřív začít vydávat dlužní úpisy, aby vyplatila důchody a mzdy státních zaměstnanců. Od kupní síly těchto úpisů, ať už na ulici, nebo v zahraničí, by se pak odvíjela hodnota nové měny. Tou by mohla být drachma nebo jakékoliv jiné platidlo.

Analytici přitom očekávají, že nová měna by výrazně oslabila. K opětovnému získání konkurenceschopnosti by Řecko sice mělo oslabit svou měnu o zhruba 25 až 30 procent, jak uvádějí studie několika bank a výzkumných společností, chaos po odchodu z eurozóny by však mohl devalvaci prohloubit až k 80 procentům.

Ani přechod na jinou měnu by ovšem problémy Řecka nevyřešil. Oslabená drachma by totiž stáhla ekonomiku znovu do recese. „Ze země, která byla středně příjmová, by najednou byla chudá země,“ odhaduje Prouza. A v takovém případě by na scénu museli znovu vstoupit evropští sousedé se svou finanční pomocí.

Českou republiku by řecký bankrot neměl přímo ohrozit. „Ekonomicky to nebude znamenat vůbec nic. Naše vztahy s Řeckem jsou minimální,“ ujistil státní tajemník. Následky pro Česko by tak byly hlavně nepřímé – Prouza vnímá jako problematické hlavně oslabení eura a také kolaps řeckého státního aparátu v době, kdy země čelí přílivu uprchlíků.

Na druhou stranu očekává, že pokud eurozóna řeckou krizi zvládne, může se změnit dosud skeptický pohled Čechů na společnou evropskou měnu. Zvládnutím krize přitom chápe nejen udržení Řecka v eurozóně, ale i jeho spořádaný odchod. „Ukáže to, že systém je nastaven dobře, že jedna nemocná země nenakazí všechny ostatní,“ domnívá se Prouza. Eurozóna je podle něj silnější než dřív, kdy ekonomické problémy jižních států ohrožovaly další země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 5 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
před 12 hhodinami

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
18. 12. 2025

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
18. 12. 2025

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
18. 12. 2025Aktualizováno18. 12. 2025

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025
Načítání...