Praha – Diskuze, zda je život levnější v Německu než v české kotlině, probíhá už řadu let. Velké množství Čechů jezdí k západním sousedům nakupovat oblečení a elektroniku, ale upozorňují, že jsou zde levnější například i potraviny. Otázkou navíc je, co se stane s českým rodinným rozpočtem ve chvíli, kdy se zvýší DPH. Odpovědi hledal pořad ČT Suma Sumárum aneb Kde jsou mé peníze.
Příkladem může být jedna česká rodina, která kvůli penězům udělala radikální krok a přestěhovala se do Německa. A přestože teď bydlí jen pár metrů od českých hranic, rozdíly v cenách jsou podle nich velmi zajímavé. Mosingerovi coby hoteliéři toužili po vlastním bydlení v Čechách, nakonec se ale rozhodli odejít za hranice. „Na české straně pozemky a vůbec nemovitosti rekordně stouply, že na to normální člověk nemůže dosáhnout,“ vysvětlila Kateřina Mosingerová.
„Náš dům je v Německu a přitom do Čech to máme asi 100 metrů. Pokud se podíváte, tak na jezu už začínají Čechy,“ dodává její manžel Jan Mosinger. „Za to, za co jsme tady pořídili 2000 metrů čtverečních s třípatrovým už vybaveným penzionem, tak bychom v Čechách nedostali ani pozemek,“ říká Mosingerová.
V Německu lze ušetřit i na potravinách
Jak říkají - to hlavní, na čem se dá v Německu nejvíc ušetřit, jsou věci, které by měly být dražší než v Česku. Tedy potraviny a další běžné zboží. Levněji zde podle Mosingerové vyjde také kojenecká výživa či drogerie pro děti.
Redaktoři Sumy sumárum se proto chtěli přesvědčit, jestli je v Německu opravdu levněji. Proto porovnali ceny v českém a německému supermarketu: „Když jsme srovnali účty za testovací nákup, ukázalo se, že v Česku jsou potraviny zhruba o 10 procent dražší než v Německu, to samé platí také pro spotřební zboží. Navíc bylo německé zboží kvalitnější, plnotučné mléko je tam za cenu našeho polotučného, jahody nezačaly hnít už druhý den po nákupu a želé bonbony byly čerstvé a ne tvrdé jako u nás.“
V Německu za nákup zaplatili celkem 30 euro, v přepočtu 720 korun. V Čechách pak nakupovali v supermarketu, který je jedním z levnějších. Zde za de facto stejný nákup zaplatili 848 korun. Nákup v Čechách tak byl zhruba o 130 korun dražší.
Vyšší náklady na nákupy v Česku podle Marka Mičucha z katedry Ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE především odráží spotřebitelské zvyklosti tuzemských občanů. Češi rádi chodí nakupovat k oblíbeným obchodníkům, i když mohou být dražší, a neradi tento rituál mění.
Jak se projeví vyšší sazba DPH?
České peněženky navíc od příštího roku zatíží vyšší sazba daně z přidané hodnoty (DPH). Vláda hodlá od roku 2012 zvýšit dosavadní sníženou desetiprocentní sazbu DPH na 14 procent a sjednotit obě sazby na 17,5 procenta od roku 2013. Vyšší sazba DPH je nyní na 20 procentech. Kvůli růstu snížené sazby mohou zdražit kromě potravin také třeba léky, městská hromadná doprava, ubytování, zdravotní a sociální péče, ale i vstupné na kulturní akce, knihy a učebnice.
„Upřímně řečeno, když se na to dívám tzv. přes palec, tak se obávám, že to může ve finále činit možná deset, možná až 15 procent rodinného rozpočtu,“ říká předseda představenstva společnosti COFET Ivan Noveský. Podle něj je osvěta reforem nyní alfou a omegou: „Pokud lidem nevysvětlíme, co je to bude stát - což je samozřejmě zajímá, ale taky musíme vysvětlit, co jim to přinese, co to přinese nejenom jim, ale jejich potomkům, celému státu - tak potom reformy nemohou být úspěšné.“
DPH
Daň z přidané hodnoty (zkratka DPH) tvoří páteř našeho daňového systému a je jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Dodavatel, který je registrován jako plátce DPH, musí odvést z obchodu část hodnoty – daň. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení peněz – tedy daně, kterou při obchodu dodavateli uhradil.
V různých zemích jsou stanoveny různé sazby DPH. U nás je základní sazba ve výši 20 procent a snížená ve výši 10 procent. Vyšší daň platí např. v Dánsku a ve Švédsku – 25procentní, naproti tomu na Maltě je základní sazba 15 procent a pět procent pak sazba snížená. Při zavedení DPH v ČR v roce 1993 byla její výše 23 procent a platila plné dva roky.
