Najde 250 horníků práci v Diamu? Ministerstvo financí je proti

Podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu by státní podnik Diamo měl nabídnout místo pro 250 horníků, kteří by mohli ztratit práci kvůli krizi v černouhelné firmě OKD. S tím ale nesouhlasí zástupci ministerstva financí. „Podle našeho názoru má být nezaměstnanost řešena formou pobídek Úřadu práce. Existují tady částky na zaměstnávání,“ sdělil náměstek ministerstva financí Ondřej Závodský.

Podle Závodského je možné získat na vytvoření jednoho pracovního místa pro dlouhodobě nezaměstnanou osobu přes 20 tisíc korun. „Nic nebrání tomu, aby kdokoliv, kdo v budoucnu získá zakázku od ministerstva financí, ať už v oblasti ekologie, nebo revitalizace, tuto částku požadoval a zmíněné horníky zaměstnal,“ dodal.

Podle předkládací zprávy ministerstva průmyslu by se horníci v rámci Diama podíleli na odstraňování následků bývalé hornické činnosti a revitalizaci území. Šlo by zejména o zaměstnance starší 55 let a zaměstnance s nejvýše dosaženým základním vzděláním, u kterých lze očekávat nejobtížnější umístění na trhu práce.

Projekty programu pro horníky v rámci Diama mají vyjít na 2,59 miliardy korun. O tuto částku má být snížena vládou schválená garance 20 miliard Kč na financování revitalizace Moravskoslezského kraje.

Vláda se materiálem zabývala již minulý týden, jednání bylo ale přerušeno. Mládek si již ale na sociální síti Twitter postěžoval, že dohoda „těžko leze přes ANO“.

Potíže tak mohou nastat i v případě druhého projektu, kterým je sanace a revitalizace Hlučínského jezera po těžbě štěrkopísků. Stavba v ceně kolem 800 milionů korun je připravena. Hlučín, který počítá se státní dotací, už podklady k projektu odevzdal úředníkům ministerstva průmyslu a obchodu.

„Problém je v tom, že mám spor s panem ministrem financí, který nemá pocit, že toto je priorita a že by na toto měly být dávány peníze. Těch projektů je daleko víc, je sestavený celý krajský seznam nejrůznějších projektů a já bych byl pochopitelně rád, aby se s tím pohnulo,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podotkl, že ale neví, zda konkrétně hlučínský projekt na tomto seznamu je.

„Ve středu nesu znovu na vládu materiál, který říká, že Diamo by zaměstnávalo po dobu nejméně osmi let 250 propuštěných horníků, preferenčně ty se základním vzděláním nad 50 let, kteří by měli práci právě na odstraňování těchto ekologických škod,“ řekl.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pak na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že ministři diskutovali především o tom, jak by krok změnil pořadí odstraňování jednotlivých starých ekologických škod státem.

OKD je v úpadku

Firma OKD na sebe minulý týden podala insolvenční návrh. Spojila ho s návrhem na reorganizaci. Krajský soud v Ostravě v pondělí poslal OKD do úpadku, insolvenčním správcem jmenoval Leeho Loudu.

OKD má nyní zhruba 9800 kmenových pracovníků, 2500 zaměstnanců dodavatelských firem a 200 agenturních pracovníků. Uzavření společnosti by dopadlo i na tisíce míst v návazných profesích. Vláda počítá kromě zaměstnání části propuštěných horníků v Diamu s příspěvky propuštěným horníkům, rekvalifikacemi či dotovanými pracovními místy. Také o těchto krocích by měl kabinet ve středu jednat.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň hlavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má AHG pohledávky za 13 miliard Kč.

Mezi další věřitele, kteří mají u firmy pohledávky z běžných obchodních závazků, patří podle insolvenčního návrhu například dopravní společnost Advanced World Transport (AWT), jíž OKD dluží přes 110 milionů korun, z toho téměř 31 milionů po lhůtě splatnosti. Polské dodavatelské firmy Kopex Machinery, Famur a Eickhoff Polonia evidují pohledávky celkem za více než 130 milionů korun, z toho asi třetinu po splatnosti, dalšími věřiteli jsou místní firmy TRANSL, Minova Bohemia či OKD HBZS (Hlavní báňská záchranná stanice).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu i krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 3 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 17 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 17 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 22 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.