Tokio - Japonská ekonomika se podle posledních údajů v prvním čtvrtletí tohoto roku propadla meziročně o víc než 14 procent. Je to lepší výsledek, než vláda původně očekávala, i tak jde ale o rekordní pokles. Hospodářské situaci v zemi pomohla finanční injekce vlády i poptávka po japonském zboží v Číně. Celosvětová krize v Japonsku postihla hlavně automobilky a výrobce elektroniky, tedy export.
Nejvýraznější dopad bouře na finančních trzích lze sledovat u menších společností japonského průmyslu, které (navzdory známým jménům Toyota, Sony nebo Panasonic) tvoří až devětadevadesát procent tohoto odvětví a zaměstnávají dvě třetiny Japonců.
Jeden příklad za všechny:
Keidži Taniuči vybudoval na předměstí Tokia před padesáti lety malou dílnu. Dnes jeho podnik Tanikei vyrábí bezpečnostní víčka pro celý svět, z jím zabezpečených plechovek jí i posádka na mezinárodní vesmírné stanici. „Byli tady u mě američtí atronauti a lidé z NASA, zkoušeli to a řekli, že to je dobré. Vše prochází přísnou kontrolou, takže jsem rád, že jsem uspěl,“ vyjadřuje podnikatel svou radost.
Taniuči stroj na výrobu bezpečných víček vymyslel sám, na jeho stavbě pracoval pět let. „Prodali jsme patent americké firmě Heinz, teď náš vynález používá na třicet firem. Balí se do něj tuňák, džus, čaj a další potraviny. Těchto víček už se vyrobily miliardy,“ říká Taniuči. Dopady finanční krize ale hrozí i jeho podniku. „Takováto krize přijde jednou za sto let. Lidé teď mnohem míň utrácejí, cítíme pokles o tři až pět procent, ale to jsme na tom ještě dobře, protože jídlo lidé stále kupují,“ podotýká.
Japonská ekonomika přitom nemá problémy jen v posledním období. Její raketový vzestup po druhé světové válce podmíněný demokratizací a spoluprácí se Spojenými státy americkými vystřídal pozvolný hospodářský propad již na začátku 90. let. Za ním stojí především levnější výrobky z Číny.
