Na vyšších platech pro učitele a státní zaměstnance se koalice dohodla. Teď hledá peníze

Platy učitelů se od listopadu zvýší o 15 procent, ostatním zaměstnancům ve veřejné správě stoupnou o deset procent. Schválily to koaliční strany a na twitteru to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Odbory veřejného sektoru zůstávají zatím ve stávkové pohotovosti, dokud vláda nařízení o růstu platů neschválí. Rozhodnutí koalice vítají.

„Koalice se dohodla na zvýšení platů už od 1. 11. Učitelům se tarifní plat zvýší o 15 %, všem dalším zaměstnancům veřejného sektoru o 10 %,“ napsal ministerský předseda. Ještě před posledním jednáním panovala shoda jen na tom, že se zvýší platy učitelům, peníze pro ostatní zaměstnance veřejné sféry se našly zhruba po hodině jednání.

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek pro ČT uvedl, že zvýšení platů se promítne v tarifní složce. Peníze na navýšení platů půjdou z kapitoly ministerstva práce a sociálních věcích a z nespotřebovaných výdajů ostatních ministerstev. Mělo by jít zhruba o 25 procent nevyčerpaných výdajů, což představuje přibližně 10 miliard korun, odhaduje Bělobrádek.

Až 60 procent absolventů pedagogiky míří mimo svůj vystudovaný obor - mimo jiné kvůli nízkým platům, které se nově zavázala vláda zvýšit.

Peníze na platy půjdou letos z rezerv ministerstev. Ťok ale neví, kde je má vzít

„Letos pokryjeme zvýšení platů na vrub úspor, příští rok na to poskytneme částku kolem 23 nebo 24 miliard korun, aby na to bylo dost prostředků,“ upřesnil premiér. Každé ministerstvo by podle dohody koaličních stran mělo ještě v tomto roce uvolnit ze svých nespotřebovaných výdajů zhruba čtvrtinu.

Rozpočtové příjmy budou vyšší, než vláda avizovala - a okamžitě se projí. Použít rezervu na zvyšování platů je podle mě nesprávné a nesystémové. Je to typický předvolební rozpočet.
Martin Slaný
Katedra ekonomie, Národohospodářská fakulta VŠE
My víme a máme spočítáno, že nespotřebovaných výdajů, pokud je očistíme od evropských peněz, je 40 miliard korun.
Ivan Pilný

Čerpání z rezerv se má týkat peněz z let 2013 až 2016, ministr financí Ivan Pilný (ANO) dostal pravomoc ministerstvům čtvrtinu výdajů z předchozích let odčerpat. Teprve když bude jasné, kolik peněz stát tímto způsobem získá, bude možné podle Sobotky rozhodnout, kolik peněz se přidá vysokým školám. Další peníze budou rozděleny podle vládních priorit.

Ovšem ministr dopravy Dan Ťok (ANO) už se nechal slyšet, že neví, kde má rozpočtové rezervy do desetimiliardového příspěvku hledat. Resort dopravy má do této částky přispět 600 miliony korun, k dispozici v rezervě má ale volných zhruba jen 350 milionů. Pokud by měl resort poslat více peněz, musel by je vzít z jiných položek, což by mohlo ohrozit například zimní údržbu silnic, prohlásil Ťok.

Peníze navíc nemá podle svých slov ani ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Je to dobrá zpráva. Je pravda, že jsme chtěli patnáctiprocentní navýšení platů, nikoliv pouze tarifů, ale vnímám to jako pozitivní krok správným směrem.
Jiří Zajíček
předseda Asociace středních průmyslových škol

Zástupci koaličních stran slíbili už před jednáním o rozpočtu odborářům před Strakovou akademií, že peníze na platy ve veřejné sféře přidají. Zástupci vysokých škol jim dali kapesníky s uzly, aby při rozhodování nezapomněli ani na slib zvýšení rozpočtu vysokých škol.

Zástupci studentů požadovali zvýšení rozpočtu vysokých škol o 4,5 miliardy korun. Upozorňovali třeba na to, že doktorand dostává od vysoké školy 7500 korun.

  • Navýšení platů od listopadu 2017 pocítí 626 100 lidí pracujících ve veřejných službách.
  • Změna se týká například policistů nebo celníků, hasičů ale i sociálních pracovníků.
  • Průměrný plat ve druhém čtvrtletí letošního roku přes byl 32 741 korun hrubého.
  • S desetiprocentním navýšením se průměrný plat ve veřejné sféře ocitne na částce 36 015 korun.
  • Průměrná mzda všech zaměstnanců v Česku činí 29 346 Kč. 
  • Průměrný plat ve školství v druhém čtvrtletí letošního roku činil 26 916 korun. 

Se zhruba dvěma desítkami odborářů promluvili ministr Pilný, šéf hnutí ANO Andrej Babiš i volební lídr ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Dohodnuté zvýšení i jeho termín odpovídá požadavkům odborů ve veřejné sféře. I Pilný míní, že by učitelé měli dostat přidáno už na podzim 15 procent.

Po jednání koalice se návrhem státního rozpočtu na příští rok zabývala také vláda, jednání ale přerušila a vrátí se k němu za dva týdny. Příští pondělí chce návrh představit na zasedání tripartity. Sněmovně musí vláda návrh rozpočtu podle zákona odevzdat do konce září.

8 minut
Události: Vláda se shodla na vyšších platech učitelů i ve státní sféře
Zdroj: ČT24

Před závěrečným schvalováním rozpočtu ještě musí vláda vyřešit některé finanční požadavky ministerstev, část by se jich mohla pokrýt právě z nespotřebovaných výdajů resortů. Plán hospodaření na příští rok počítá se schodkem 50 miliard korun.

Odbory stávkovou pohotovost neruší

Odbory veřejného sektoru zůstávají zatím ve stávkové pohotovosti, dokud vláda neschválí nařízení o růstu platů, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Návrh vládního nařízení o zvednutí platů připraví ministerstvo práce a sociálních věcí. „Předpokládám, že vláda schválí příslušná nařízení o zvýšení tarifních platů do konce září,“ uvedl premiér Sobotka.

Od prvního ledna by se mohly zvednout platy také lékařům a zdravotním sestrám.

Otázkou stále zůstávají miliardy pro vysoké školy

Po jednání vlády není stále jasno v tom, jak se kabinet postaví k požadavku vysokých škol. V návrhu rozpočtu se zatím v této položce objevilo pro příští rok 700 milionů korun navíc. Rektoři žádají navýšení o slibované 4,5 miliardy korun.

Tomáš Zima
Zdroj: ČT24

Akademici začali chystat protesty. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima avizoval, že univerzity vyčkají na výsledek jednání a podle toho rozhodnou o dalším postupu.

Ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD) je přesvědčen o tom, že koalice najde v krátké době na navýšení vysokoškolského rozpočtu shodu. „I tři miliardy korun, o kterých se nyní hovoří, představují slušný základ pro podporu kvality vzdělávací činnosti i pro zvýšení stipendií doktorandů,“ uvedl ministr.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a obchodu Radka Špicara je nepochopitelné, proč vláda otálí se zvýšením výdajů na vědu a výzkum. „Musíme v tomto směru investovat, čeká nás čtvrtá průmyslová revoluce. Nechápu, jak se může stát, že máme tak štědrý rozpočet a chybí peníze na aplikovaný výzkum,“ zdůraznil v pořadu 90´ ČT24 Špicar.

Kalousek: Je to politika rozežranosti a neefektivnosti

Pravicová opozice kritizuje projednávanou podobu státního rozpočtu na příští rok. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek označil vládní postup za neefektivní. „Celkové výdaje státu raketově rostou, výdaje na investice klesají. Rozpočtová politika vlády je politika rozežraného a neefektivního státu, který nemyslí na zítřek,“ uvedl Kalousek.

Poslanec Jan Skopeček (ODS) zas považuje plánovaný schodek rozpočtu ve výši 50 miliard korun za důkaz neschopnosti. „Navrženým schodkem ve výši 50 miliard usvědčuje vláda sama sebe z naprosté neschopnosti využít léta slušného hospodářského růstu ke stabilizaci veřejných financí,“ prohlásil ekonomický expert občanských demokratů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025
Načítání...