Na výsledky voleb lidé vsadili přes sto milionů. Sázkaři ale tipují i příští koalici

Sázky na sněmovní volby překonaly 100 milionů korun. Více než dvojnásobně převýšily dosavadního rekordmana mezi politickými událostmi, kterým byly prezidentské volby z roku 2013. Vyplývá to z vyjádření sázkových kanceláří, které oslovila ČTK. Souboj bookmakerů se sázkaři skončil zhruba nerozhodně. To, že volby vyhraje ANO, bookmakeři předpokládali.

„Zájem o letošní parlamentní volby byl rekordní a předčil i naše nejoptimističtější odhady. Přijali jsme sázky za 32 milionů korun, což je zhruba třikrát více než při sněmovních volbách před čtyřmi roky,“ uvedl mluvčí Fortuny Petr Šrain.

S výslednou bilancí podle něj mohou být bookmakeři spokojeni. „Na volebních sázkách jsou sázkaři obvykle úspěšnější. Tak jako například v případě prezidentských voleb v USA. Reálná bilance je tentokrát v podstatě vyrovnaná,“ dodal. Sázkařům podle něj vedle úspěchu SPD a Pirátů nahrával také výsledek ČSSD. Bookmakeři naopak vydělali na výsledcích KSČM a ODS.

Tipsport přijal sázky za 54 milionů korun. Zhruba čtvrtina z toho připadá na 'LIVE sázky', které začaly po uzavření volebních místností a tipovat se dalo prakticky až do definitivního sečtení všech hlasů. „Sázkaři byli hodně úspěšní s tipem, že ANO získá 27 procent a více. Dobrou volbou byla rovněž sázka na to, že se do sněmovny dostanou Piráti, kteří byli zpočátku považovaní za outsidera. V 'LIVE sázkách' byli klienti úspěšní v tipech, že ODS porazí ČSSD, a také, že získá víc hlasů než SPD,“ sdělil mluvčí Tipsportu Jiří Hadrava.

V pátek dopoledne Tipsport přijal sázku za 1,43 milionu korun na vítězství ANO. Při kurzu 1,02:1 výherce získal 28 600 korun čistého. Další sázkař dal 100 tisíc korun na to, že ODS bude úspěšnější než KSČM. Vyhrál 341 tisíc korun.

Sázky v Chanci přesáhly 11 milionů korun. „Jde o čtyřnásobek peněz, které sázkaři běžně vynaloží třeba na derby Sparta - Slavia nebo jednotlivé zápasy hokejového šampionátu. U společenských sázek se s tak masivním zájmem sázkařů setkáváme spíše výjimečně,“ uvedla mluvčí Markéta Světlíková.

Velkým překvapením bylo překonání pětiprocentní hranice hnutím STAN. Jeden z klientů Chance si na tuto možnost v kurzu 10:1 přesto vsadil 30 tisíc korun. „Hořké zklamání naopak potkalo sázkaře, který vsadil 100 tisíc korun na to, že KSČM získá víc hlasů než ODS,“ dodala Světlíková.

Sázky u Tipsportu, Fortuny a Chance dohromady dosáhly 97 milionů korun. Souhrnný podíl těchto firem na trhu kurzových sázek loni podle odhadů činil 92 procent. Ostatní společnosti absolutní hodnotu nezveřejňují, dá se však předpokládat, že celkový objem sázek překonal 100 milionů korun.

Bookmakeři nejvíc věří vládě s ANO, kde bude premiérem Babiš

Sázkové kanceláře už vypsaly kurzy na další povolební dění. U Fortuny se dá vsadit například na to, která strana bude součástí první vlády s důvěrou. Jasným favoritem je ANO (1,01:1), velkou šanci bookmakeři přisuzují ČSSD a KDU-ČSL (oba kurzy 1,8:1). Naopak největším překvapením by byla vládní účast KSČM nebo TOP 09 (10:1).

Prvním premiérem bude podle kurzů předseda ANO Andrej Babiš (1,02:1). Následují jeho stranický kolega Martin Stropnický (10:1) a předseda ODS Petr Fiala (20:1).

Podle bookmakerů Tipsportu je velmi pravděpodobné, že vládní koaliční smlouva nebude podepsána do konce roku (1,33:1). Také oni favorizují koalici ANO, ČSSD a KDU-ČSL (3:1). Stejnou šanci má podle nich uskupení ANO, SPD a KDU-ČSL. Jako třetí nejpravděpodobnější vidí koalici ANO a ODS (10:1).

Volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo ANO se ziskem 29,64 procenta hlasů. Následují ODS (11,32 procenta), Piráti (10,79 procenta), SPD (10,64 procenta), KSČM (7,76 procenta), ČSSD (7,27 procenta), KDU-ČSL (5,8 procenta), TOP 09 (5,31 procenta) a STAN (5,18 procenta).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 18 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 21 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 23 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...