Praha – Finanční správa právě dnes pořádala největší akci zaměřenou na neplatiče daní v metropoli. Čeká přitom, že došlo k zabavení majetku v hodnotě kolem dvou desítek milionů. Do poslední chvíle utajená akce probíhá až do večerních hodin.
Už kolem osmé hodiny ranní vešlo místo prvních zákazníků do zhruba 200 obchodů po celé Praze přes 60 pracovníků finanční správy. Cílem byli neplatiči daní. Konkrétně každý, kdo stát obral o víc než 400 tisíc korun.
Exekutoři následně svoje nálepky nelepili jen na vybavení obchodů, provozoven, ale třeba na veterány v autosalonu. Mezi dnes nejdražší zabavené předměty patří tři historická auta, každé v hodnotě jednoho milionu korun. A kde nebylo co zabavit, přišla na řadu hotovost.
Stěhování do Prahy (většinou) zajistí sporadické kontroly
„Zaměřili se hlavně na dlužníky, kteří se stěhují do Prahy, aby se vyhnuli návštěvě správce daní,“ říká k práci kolegů mluvčí Generálního finančního ředitelství Jitka Ježková. Právě hlavní město nabízí nepoctivým podnikatelům anonymitu a zároveň klid. Kontroloři ve žlutých vestách k nim zavítají podle statistik jen jednou za 272 let.
Dnešní akce s názvem Úklid ale měla ukázat, že před poctivým placením se nikdo neschová, a to ani v Praze. „Poplatníci neplnili svoje povinnosti na úrovní platební morálky, neplatili daň z přidané hodnoty nebo daň z příjmů,“ vysvětluje Ježková.
Krátce po druhé hodině odpoledne už byl historicky největší zásah v Praze na neplatiče daní v plném proudu. Všechny zabavené věci se připraví na dražbu, která se má konat koncem července. „Cena, která bude uvedena v dražební vyhlášce, odpovídá zhruba jedné třetině ceny, kterou to zboží mělo v obchodě,“ uvádí vedoucí exekuční skupiny Vladimír Jakub.
Pokud ale dlužníci své dluhy splatí, finanční správa jim jejich zabavený majetek vrátí. To se ovšem moc často nestává.
Kobra už pracuje na rozsáhlejších únicích, teď má v hledáčku tři případy
A na větší dlužníky, tedy na ty, kteří stát obrali o víc než 150 milionů, se specializuje stočlenný tým Kobra. Podle Jiřího Žežulky, zástupce generálního ředitele Generálního finančního ředitelství, mají nyní specialisté tři rozpracované případy za půl miliardy korun. Výsledky budou zhruba v září, dodává.
Ovšem na otázku, zda tuzemští podnikatelé věří speciálnímu týmu, řeklo přesvědčivé ano jen dvě a půl procenta z nich. Necelá polovina pak byla rozpačitější – s tím, že bude záležet na tom, jak bude práce daňové Kobry efektivní. Téměř třetina o významu speciálního týmu není moc přesvědčená, 13 procent dotazovaných ještě neví a podle desetiny je to dokonce jen populistický krok, který situaci v zemi nijak nezmění. Alespoň to tvrdí průzkum společnosti Mazars, který má ČT exkluzivně k dispozici. Na otázky odpovídalo 102 firem.
Firmy si myslí, že ztráty ve státní kase by omezily nižší daně. Jednoznačně pro hlasovala téměř pětina všech dotazovaných, spíše pro pak bylo přes 40 procent a zbytek respondentů zůstává vůči vstřícnější úpravě daní opět skeptický.
Navíc, alespoň podle průzkumu, ani přísnější sankce počet daňových trestných činů nesníží. Vyšší pokuty za daňové úniky podporuje jen něco málo přes 20 procent manažerů, podle necelých dvou třetin dotázaných nemají smysl.
