Praha - Světová banka konstatuje, že deset členů Evropské unie ze střední a východní Evropy se poprvé od začátku krize vrací k ekonomickému růstu. Přesto je ale toto oživení stále velmi slabé. Světová banka také dodává, že růst v zemích západní Evropy je slabší než u jejich východních sousedů. Globální ekonomika má po loňském propadu letos oživit, růst však ale potáhnou ekonomiky rozvojového světa a evropská dluhová krize může toto oživení ještě zpomalit.
Podle ekonomů začína Evropa hrát druhé housle
Tato krize urychlila procesy, které už byly nastaveny. Od roku 2006 je Čína největším exportérem hi-tech. Situace se změnila. Tyto státy posilují roli nejen k rozvojovým zemím, ale především k vyspělým. „Dochází k tomu, že ta pevnost Evropa, která si chránila evropský model, komfortní systém života, se dostává do skutečných problémů. Pozitivním překvapením je pro mne Německo. Kancléřka Angela Merkelová je jednou z vítězek této krize,“ dodává ředitel Institutu ekonomických studií Michal Mejstřík.
Při škrtech nesmíme zapomínat na konkurenceschopnost
Podle ekonomického experta ČSSD a stínového ministra financí Jana Mládka se veřejné rozpočty do roku 2008 zlepšovaly, klesaly deficity, pak ale přišel šok. Soukromý sektor vygeneroval stovky miliard ztrát a z veřejných zdrojů musely být zaplaceny soukromé instituce. Ztráty byly socializovány. Veřejný sektor za to zaplatil stovky miliard, a dostal se tak do dluhu. Aby mohly být zachráněny banky, tak se teď osekávají sociální výdaje. S tím, že veřejný dluh vzrostl kvůli tomu, že stát zachraňoval soukromý sektor, ale nesouhlasí viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
„Jsem přesvědčen, že neprocházíme krizí, ale procházíme zásadní transformací ekonomiky a společnosti. Vyrovnávání rozpočtu samo o sobě k ničemu nepovede,“ řekl ekonom Milan Zelený. Zároveň dodal, že vláda nesmí zapomínat na konkurenceschopnost. Mejstřík naopak upozorňuje, že v rámci osekávání výdajů bychom v některých oblastech konkurenceschopnost mohli ztratit. „Jestli bude vláda realizovat politiku, kterou si předsevzala, tak se sociální soudržnost rozpadne,“ upozorňuje Mládek.
O vstupu do eurozóny mluví ekonomové opatrně
Hospodářská krize ukázala, jestli je eurozóna vůbec optimální měnová oblast. Čím dál tím víc se ukazuje, že je to politický projekt. Jako ekonomové říkáme: Pojďme tam vstoupit až tehdy, pokud uvidíme, že je to skutečně pro nás výhodné. ČNB dělá pravidelné analýzy, zda je výhodné vstoupit do eurozóny, či naopak. Klíčovým problémem ale stále zůstává reforma financí. Maastrichtská kritéria, deficit a veřejný dluh. J„e to jiná eurozóna než před dvěma lety,“ dodává Mejstřík. První reálný termín zavedení eura by mohl být až v roce 2016, ale jak odborníci dodávají, sama eurozóna nemá nějaký velký zájem o nové členy. Estonsko, přestože vzorně splnilo všechna kritéria, bylo nakonec přijato s velkými problémy a vypadá to tak, že bude nadlouho poslední nově přijatou zemí.
