Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda.
Plán má podle šéfky nové Evropské komise obsahovat 50 kroků, které by do roku 2050 měly přispět k docílení klimatické neutrality. Týkat se bude řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.
Mezi první opatření bude počátkem příštího roku patřit návrh prvního klimatického zákona stanovujícího podmínky klimatické neutrality. Po něm podle von der Leyenové volají představitelé mnoha velkých firem, aby měli jistotu, že se jim vyplatí investovat do ekologických projektů.
Také by měl vzniknout fond pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Fond by podle předsedkyně EK měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), které pomohou několika desítkám nyní na uhlí závislých oblastí v řadě unijních zemí zvládat nadcházející změny.
Mezi hlavními příjemci mají být Polsko či průmyslové oblasti Německa, dostane se však i na další země včetně Česka. Právě finanční podporou pro své regiony středoevropské země podmiňují svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.
„Závazek EU pomoci financovat proměnu energetiky ve státech s vysokým podílem uhlí, mezi které patří také Česká republika, lze pak chápat jako nový Marshallův plán pro východní Evropu. Česko může získat miliardy eur, za které lze zvýšit energetickou účinnost naší ekonomiky a zajistit dostatek zelených zdrojů energie, které ji budou pohánět,“ komentuje představený návrh Evropské zelené dohody programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Kovanda: Češi budou muset na uhlíkovou neutralitu vynaložit přes 60 tisíc korun ročně
Evropská komise podle české vlády předpokládá, že náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou až dvojnásobné ve srovnání se starými členskými státy EU a odhaduje je až na stovky miliard korun ročně po dobu minimálně dvaceti let.
„Pokud nyní premiér Babiš vyčísluje náklady na 675 miliard korun – a zjevně tedy jde o roční náklady –, pak to znamená, že každý občan Česka včetně nemluvňat a penzistů dá na uhlíkovou neutralitu ze svého v dnešních cenách každoročně po dobu příštích dvou desetiletí zhruba 63 500 korun,“ upozorňuje Kovanda. Dodává sice, že se jedná nutně jen o velmi hrubý propočet, nicméně hrubou představu nákladnosti dosažení uhlíkové neutrality zřejmě poskytuje.
- Podle informací agentur Reuters a DPA by v Evropské zelené dohodě měly být také body týkající se rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na námořní a leteckou dopravu či zpřísnění závazků snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Dosud byl plán zemí EU omezit v této lhůtě emise skleníkových plynů o 40 procent.
- Zdroj: ČTK
Zřízení fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv, evropský klimatický zákon či uhlíková cla považuje ekologická organizace Greenpeace ČR za cestu správným směrem. Ve vyjádření pro agenturu ČTK to uvedl Jan Freidinger.
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) uvedla, že přeshraniční uhlíková daň může srovnat podmínky pro evropské podniky čelící konkurenci z jiných kontinentů.
