Mzdy rostly o téměř devět set, více než analytici čekali

Průměrná mzda v Česku se v letošním 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 875 korun na 26 287 korun. Nominálně rostla o 3,4 procenta, reálně pak po odečtení inflace o 2,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek tak předčil odhady analytiků, kteří očekávali reálný růst mezd zhruba o dvě procenta. Údaje podle nich naznačují, že byl růst mezd mohl v dalších čtvrtletích překonat čtyři procenta, za celý rok by to pak reálně mohlo být až o tři procenta.

Na rozdíl od prvního čtvrtletí letošního roku, kdy výsledky zaostaly za odhady analytiků, jsou tato čísla naopak lepší, než se předpokládalo. Analytici nicméně již v prvním čtvrtletí odhadovali, že se růst mezd bude letos zrychlovat.  

Aktuální údaje o průměrných mzdách podle nich tak naznačují, že by v dalších čtvrtletích mohl růst mezd překonat i čtyři procenta. Spolu s klesající nezaměstnaností totiž tlak na vyšší platy zesílí, a ty by tak reálně mohly za celý letošní rok stoupnout o téměř tři procenta. Zároveň data potvrzují, že pokračující ekonomický růst bude tažen spotřebou domácností, míní analytici.

Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo ve 2. čtvrtletí roku mzdu mezi 10 860 a 42 698 korunami.

„Ukazuje se, že oživení ekonomiky se začíná pozvolna projevovat i ve mzdách, respektive v peněženkách zaměstnanců. Ve výhodě jsou především zaměstnanci v oborech, po kterých je silná poptávka, ať už jde o stavebnictví, nebo dopravu. Nicméně rostoucí nabídka volných pracovních míst by měla přinutit zaměstnavatele k velkorysejšímu ocenění práce,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Zároveň ale dodal, že aktuální zrychlení mezd není zdaleka natolik silné, aby dokázalo vyvolat poptávkovou inflaci.

Aktuální růst mezd podle Dufka příliš nemění ani konkurenční pozici ČR ve
srovnání s ostatními evropskými zeměmi.

Mzdové náklady zůstávají pod úrovní deseti eur na hodinu už od roku 2013, a ČR tak stále patří mezi nejlevnější – avšak současně i nejúspěšnější – země EU.
Petr Dufek
analytik ČSOB

Medián mezd činil ve 2. čtvrtletí 22 230 korun, meziročně byl o 4,3 procenta vyšší. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. U mužů činil medián 24 398 korun, u žen 19 837 korun. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Analytici: Růst mezd bude pokračovat

„Růst mezd zůstává sice stále umírněný, ale evidentně zrychluje. Růst průměrné nominální mzdy v následujících čtvrtletích pravděpodobně zrychlí nad čtyři procenta,“ konstatuje hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vývoj nasvědčuje pokračujícímu růstu průměrné mzdy v české ekonomice.

Pro tento scénář hovoří jak silný růst hrubého domácího produktu, tak vývoj na trhu práce, kdy v ekonomice roste zaměstnanost a klesá nezaměstnanost s tím, jak podniky v rámci expanze výroby nabírají novou pracovní sílu.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE

Na trhu práce se tak rovněž podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy zřetelně začal projevovat citelný pokles míry nezaměstnanosti. „Opět se pozvolna objevují fenomény, které jsme registrovali naposledy před propuknutím světové finanční krize, tedy přetahování zaměstnanců a jejich větší asertivita ve mzdovém vyjednávání. Tyto jevy nepominou ani ve druhém pololetí letošního roku. Naopak, budou stále častější,“ uvedl. Podle něj se růst reálných mezd za celý rok přiblíží třem procentům.

Analytici proto očekávají pozitivní výhled i na další čtvrtletí. Není podle nich důvod k tomu, aby se růst mezd zastavil. „Ekonomika funguje velmi dobře, jak průmyslové, tak i stavební firmy mají dostatek zakázek, a tak by měly mít možnosti k dalšímu platovému růstu. To by ve výsledku mělo podpořit celou ekonomiku a spotřebu domácností,“ míní analytik Home Credit Michal Kozub. 

Čtvrtletní vývoj mezd
Zdroj: ČT24

Tlak na růst mezd posiluje i fakt, že stoupající poptávka po práci začíná v některých odvětvích a regionech narážet na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. 

V Praze lidé ve 2. čtvrtletí vydělávali v průměru 33 714 korun. V porovnání s ostatními kraji je to nejvíce, meziroční růst o 2,9 procent je ale nejpomalejší.

Rychleji celkově rostly platy ve veřejném sektoru, zvedly se o zhruba jeden procentní bod víc než v soukromé sféře. Státní zaměstnanci tak už teď v průměrů dostávají víc peněz než ti, kteří dělají u soukromníků. A podle návrhu rozpočtu na příští rok mají jejich mzdy opět výrazně stoupnout.

Když chcete po státu jakoukoliv službu, ať už se jedná o jednání s finančním úřadem nebo když jste v těžké životní situaci a potřebujete sociální dávku, tak chcete, aby tam seděl někdo, kdo s vámi soucítí a kdo je kompetentní...Takže růst mezd ve veřejné sféře je na místě.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí

„Trend vyšších mezd v nepodnikatelské sféře je nejenom nezdravý, ale je také nefér. Ti, kteří ty prostředky skutečně vytváří, tak berou méně než ti, kteří je spotřebovávají,“ uvedl 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Mzdy
Zdroj: ČT24

Spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí stouply o 0,7 procenta, objem mezd se zvýšil o 5,5 procenta a počet zaměstnanců vzrostl o dvě procenta. V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 3,2 procenta a reálně o 2,5 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 4,3 procenta, reálně byla vyšší o 3,6 procenta.

Za celé první pololetí letošního roku pak průměrná mzda vzrostla o 725 korun na 25 810 Kč. Po odečtení inflace je to ve srovnání s první půlkou loňského roku nárůst o 2,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...